Snezi

Uz tyden nam v predpovedi pocasi slibovali snih a v patek jsme se konecne dockali. Tim myslim nas tady ve vychodnim Londyne, v jinych castech Britanie uz snezilo behem tydne.

O "kalamite" psat nebudu - tady je to jine. Obvykle nasnezi jednou za rok, ale opravdu je to jednou, maximalne dvakrat za rok a hned to taje, tudiz tu na to nikdo neni zvykly. Neumi jezdit na snehu, nemaji zimni gumy, lidi v tom neumi chodit a mysli si, ze vhodna obuv jsou gumaky nebo tenisky...

My puvodne meli jet do Glasgow - svagr Maurice slavil 40-tku, ale nechteli jsme to v tom pocasi riskovat. A jsme radi, ze jsme zustali doma.

Snehova boure se na Londyn hnala od zapadu smerem na vychod. U nas napadly asi jen 2-3cm, ale v zapadnim Londyne meli 10-15cm. Detem jsem snih ukazovala z okna a ven s nema nesla. Je to tezke, jsem na ne sama a do snehu je posadit nemuzu. A oblikat je a davat do kocarku, jen abych vyjela na par minut ven se mi fakt nechtelo.

V sobotu dopoledne snih porad lezel, ale zacal tat a tak jsme se vsichni vydali do supermarketu pro potraviny a hlavne jidlo pro male. Sedeli "zababuseni" v kombinezach, fusaku, cepicich a s rukavickama v kocarku a obdivovali, jak je vsechno hezky bile.

A dneska rano jsme se probudili a zacalo snezit. A snezi cely den. Tak jsem je navlikla a sli jsme na zahradu stavet snehulaka a delat andelicky do snehu. Projet jsme se nikam nesli, nebyly odhrnute chodniky, ale videla jsem silnicare sypat soli silnice.

Je vecer a stale snezi. Tak uvidime, jak to bude zitra s dopravou, jestli Desi vubec pojede do prace. Zatim je tu asi 10cm a stale pada...

Dvojcata maji 9 mesicu

Od Noveho roku jsem se neozvala, takze to napravuju. Kuratka budou mit zitra 9 mesicu!

Porad mam plne ruce prace. Rano kolem 9 deti nakrmim, prebalim a chvili si pohrajem v nasi velke posteli nez zase na par hodin usnou. Vstavaji kolem poledne a v jednu jim davam obed. Bud kasi nebo na kousky nakrajeny chleba ci housku, sunku, syr, obcas jogurt, na kolecka nakrajeny banan, varene vajicko. Uz se krmi sami - jidlo si berou do ruky a strefuji se do pusy. Ovsem bordelu je pak vsude a musim umyt je, zidlicky a podlahu. Ale lepsi se. Odpoledne si hrajem nebo se jdem projit. Oba dobre sedi, takze je posadim do ohradky, dam hracky a chvilku o nich nevim. Patrick zacal lozit a tak ho obcas necham vyradit po podlaze. Lozi nejradeji za snekem, sovickou, kostkama nebo balonem. Matilda radeji sedi zpusobne jako dama a vse pozoruje. 

K veceri jim davam kupovane jidlo ve sklenickach. A to mate videt. Jak kocour cely den prospi zalezly nekde pod posteli, tak v 5 uz sedi dole a ceka, kdy zacne krmeni. Usadim deti do zidlicek, vytahnu si zidli pro sebe a druhou pro kocoura a ten se pohodlne usadi a ceka. Ne, nekrmim jednou lzickou Patricka, pak Matildu a pak Fifiho, ale dam mu trosku na misku. On ma desnou radost a deti taky. A sedi tak s nama celou dobu, pak se olize a odejde zase spat. Deti sni jednu tu velkou sklenicku napul, pak jeste jogurt nebo banan a mandarinku. Zkousela jsem jim davat i hroznove vino, ale ty kulicky jsem jim musela oloupat a jeste nactvrtit a moc jim to nejelo. A maji radi taky takove ty velke tluste italske tycinky, piskoty a varene testoviny. Vcera delal Desi zapekane s kurecim masem, slaninou a smetanou a ti dva se po tom mohli utlouct. Ja vim, nemela bych jim to davat, ale co mam delat, kdyz mi to kradou z talire. 

Koupem je 3x tydne a ti se vzdycky hrozne tesi. K vanocum dostali sadu vodnich mlynku, kacenek a jinych vodnich priserek a tak si hraji. Davali jsme jim tak taky penu, ale Matilde se objevil ekzem, tak nic. Ale jsou to moji mali vodnici (a podvodnici). Vubec jim nevadi si namocit oci, penu mi olizovali a ochutnavaji vodu. 

Vecer dostanou flasku s mlikem a snazime se, aby sli spat kolem 10, ale jde to tezko. Obas jsem s nema vzhuru jeste v 1 rano. Ja mrtva, oni s usmevem od ucha k uchu. Nebo rvou a rvou. Porad jim rostou zoubky - Matilda uz ma dva spodni, ale Patrick stale nic. Slintaji o stosest, vsechno je okamzite mokre a tak maji permanentne nasazeny nepromokavy bryndacek. A v noci se zacali budit, takze zase skonci se mnou v posteli. Uz si ani nepamatuji, kdy jsem naposled spala jen s Desim (a Albertem a Felixem). Obcas to vypada tak, ze lezim uprostred postele na zadech, pod pazi mam privinuteho Patricka, na hrudi mi lezi Matilda a na nohach kocour. 

Jinak zacala nam zima a ochladilo se az na -5 v noci a kolem nuly pres den, takze jsem rada, ze jsem objednala ty fusaky pro kocar. Vcera jsem zasla zase do te skupiny pro maminky s detma. Detem se tam libilo a oni nas taky moc radi videli. Jak mi za ten mesic vyrostli a jak sami pekne sedi, jak se usmivaji a pekne si hraji. Po ceste domu jsem je zasla zvazit a tak Matilda ma uz 7kg a Patrick 8.25kg. Sikulky! 

To ze Matilda ma dva zoubky jsem psala. Pry si ten, co najde prvni zoubek ma koupit nove saty, ale ja si koupila krasny kabat. A Patrick uz leze, takze na nej musim davat porad pozor. Uz mi spadl z postele a to byl oblozeny polstari. Takze jsme o vikendu snizili rosty v postylkach a oni tam ted vypadaji jako ve vezeni. A oba porad neco povidaji, nejnoveji se oba naucili rict moje jmeno. Rikaji velice srozumitelne "Barbara". OK, jak mi vysvetlila ma matka logopedka, oni vubec nerikaji Barbara, jen si "hraji s mluvidly". Ale mam to na videu a tvrdim, ze rikaji. 

A o liskach jsem psala? V zahrade jsem jeden den zahlidla 2 lisky - jen se tam tak prochazely a delaly, ze jim to tam patri. Vyfotila jsem si je a rikala si, jak pekne vypadaji. No a druhy den tam byly zas a parily se. Taky jsem si je zase vyfotila. Od te doby se neukazaly, tak jen doufam, ze mlade vyvedou jinde.

V nedeli rano mi Desi rika, at se jdu podivat z okna, ze nekdo byl v nasi zahradni boude. Zprvu jsme mysleli, ze to lisky, ale ty si neumi otevrit zapadku (zamek tam neni) a vytahat veci na travnik. Lezely tam potahy na kresilka, halogenovy teplomet a otevrena krabice s plinkama. Evidentne to byl clovek, ktery se tam vloupal a chtel neco ukrast. Ovsem nic cenneho tam nebylo a tak zase odesli. Byli jsme radi, ze jsme na dverich nemeli zamek jen petlici a tak je nevylomili. Nechali tam elektricke nuzky na kere a krovinorez, to byly asi nejdrazsi veci.  A taky dreveny stul s zidlema, slunecnik a dve lehatka. Proste nic, co by se dalo dobre prodat. Ani jsme nevolali policajty, nemelo to cenu.

Takze asi tak. Pani na hlidani jsem zatim nesehnala, ale zacnu intenzivne hledat. Uz rozhazuju site a ptam se vsude. Takze uvidime. Mam na to 3 mesice!

Lisky v Londyne

Minuly tyden jsem se divila, proc Felix hypnotizuje zahradu. Podivala jsem se oknem kuchyne a uvidela tam dve lisky. Klidne si behaly po travniku a pockaly, az si zajdu pro fotak a vyfotim si je. Vypadaly moc pekne, rezave s hustym koziskem.

Druhy den koukam, a ony tam byly zas. Tentokrat se parily. Tak jen doufam, ze nam nevyvedou mlade pod zahradni boudou...

Videt lisku v Londyne neni zadna vzacnost. Meli jsme je vsude, kde jsme dosud bydleli. Rika se jim tzv. primestske lisky, ziji v parcich a zahradach a zivi se vsim moznym od bobuli pres krysy az po odpadky (napr kosti od KFC). Nekteri blazni je dokonce ve svych zahradach krmi. Maji asi 5-6kg a jejich nejvetsi nepritel je clovek - vetsina jich umira na silnici. Primestska liska casto neprezije 2 roky veku. A vzhledem k tomu, ze je v UK prisna karantena, tak zde neni vzteklina. Obcas jsou k videni jak se prochazi po zaparkovanych autech, v metru, jejich slapoty jsou obtisknute do betonu v novych budovach, jsou proste vsude...

A tady jsou moje fotky:

A perlicka na zaver. Prisla mi uklizecka a tak ji rikam, at se podiva do zahrady, ze tam jsou lisky. A ona na to - ty jsou vase? Jasne, nasi novi mazlicci. :o)

Jak jsme jeli do Glasgow

V patek 28.12 po Vanocich jsme se teda vydali za rodinou do Glasgow. Chteli jsme jit spat brzo, ale deti mely jiny nazor. Nakonec sel Desi spat do pokoje pro hosty, aby se aspon on vyspal a ja chudera trpela do 1 do rana. A celou noc me Patrick kopal, takze jsem toho nenaspala. Vstavali jsme ve 4.30 rano, abychom v 5 vypadli. Vsechno jsme meli sbalene uz vecer predem a Desi dal tasky do auta, takze Felix do posledni chvile netusil, ze mu odjedem. Deti jsme jen tak v pyzamkach navlikli do bundicek a dali v autosedackach stale spici do auta. Nakonec jsme vyrazili v 5.15.

Celou cestu nam prselo jen se lilo a ja se snazila zustat vzhuru a delat Desimu spolecnost. Bylo to narocne, porad sedo, mokro a oba jsme byli unaveni. Zastavili jsme az po 4 hodinach na Scotch Corner, kde jsme decka nakrmili a prebalili a my si dali kafe. Sandvice jsme meli svoje, dojidali jsme zbytky toho bajecneho krocana. I s cca pulhodinovou prestavkou nam cela cesta trvala 7 hodin a tak jsme po poledni dorazili k mamce domu.

Uz dlouho nam tu prsi a tak jsme celou cestu videli reky vylite z brehu, zalita pole a louky. Ovsem posledni usek, asi 3km od naseho cile, jsme necekane narazili na silnici pod vodou. Auta to projizdela, a tak jsme jeli taky. Vody bylo asi do vyse kol a silene to strikalo, az nad strechu. Juuu!  No projeli jsme to a me mrzelo, ze jsem nebyla pohotovejsi a nevyfotila si to.

U mamky v Glasgow byl jeste svagr Maurice, ale jen se osprchoval a ficel na vlak zped do Aberdeen, kde bydli. Odpoledne se stavila svagrova Aileen s Garym, hned po ni svagrova Joanne se Stuartem a holkama a byla sranda. Kazdy si chtel hrat s detma, nosit je a hladit. Netere byly uplne nadsene, ze maji zive panenky. Deti byly skvele a zvladaly to.

V sobotu prijel svagr Brian s Laurou a detma a vsichni jsme jeli navstivit Aileen a jejich novy dum. (To je ta, co jsme ji v lete jeli na svatbu, pamatujete?) Koupili dum kousek od Joanne v Bearsden (mestecku vedle toho, kde bydli tchyne) a pred Vanoci se nastehovali. Neco maji uz hotove, dalsi se bude teprve dekorovat a zarizovat. Je to male, ale pro ne dostatecne. Po caji, zakuscich a sandvicich jsme se vydali tentokrat domu k Joanne. Tam nas bylo 8 dospelych a 7 deti - uplna skolka. Decka si hraly a poustely nam kresleny film Brave (Rebelka cesky), kde hlavni hrdinka se zrzavyma vlasama vypada jako Ava. A prave Ava dostala k vanocum luk a sipy (s prisavkou na konci), takze jsme strileli na okno a hrali si na Meridu. Brian s Laurou a detma taky prespali u tchyne a tak mi Laura vecer pomohla uspat deti. Ostatne vsechny svagrove s tchyni byly skvele a s malyma mi pomahaly.

V nedeli jsme zajeli nakoupit par veci do vyprodeje a pro "Steak pie", tradicni novorocni jidlo. Je to hovezi gulas s listovym testem nahore a moc dobre. Vezli jsme 4, pro nas, pro Tim a Jan, co se nam staraji o Felixe, pro Richie a Isabella a pro Pat. Odpoledne se zase stavila Joanne s detma, Aileen, pak na chvili Anne s Robertem a detma a v jednu chvili nas bylo u tchyne 17! Silene.

Nakonec vsichni vypadli a zustali jsme s tchyni konecne sami. Pobalili jsme veci a ja si hrala s Matildou, kdyz mi zacala zase zuzlat prst. A co jsem ucitila - zoubek. Takze Matilda ma prvni zoubecek! Sikulka!

Rano jsme vstali zase brzo a v 6.15 uz byli na ceste. Opet nam prselo, opet jsme projizdeli zatopenou silnici, ale byla jeste tma a tak to fotit neslo. Zase jsme zastavili na Scotch Corner a pred druhou jsme dorazili domu. Felix neveril vlastnim ocim, byl prestastny, ze jsme zpatky. Rychle jsme nakrmili deti, vybalili a chteli jsme chvili odpocivat, ale deti po ceste vzdycky spi a tak byly plne energie. Desi zasel roznest ty steak pies, stavil se na jedno do hospody a ja se starala o decka.

Meli jsme jit slavit Silvestra k Johny-P a Kate, Jan se dokonce nabidla, ze me tam zaveze a zase priveze autem, ale ja byla uplne vycerpana a decka potrebovaly okoupat a taky spat. Takze jsme zustali doma. Matilda usnula asi po 10, a ja si sla s Patrickem lehnout v 11, ale ten se furt vrtel a nechtel spat, takze jsme jeste vydrzeli na pulnoc, mrkli na ohnostroj a sli spat. Usnul mi v naruci, Vendelin muj malej.

Vcera bylo krasne, svitilo slunicko a tak jsme se sli projit na Marshes a pak na chvili do hospody poprat vsem stastny novy rok. A dneska bude v Jubilee park ohnostroj asi v 8 vecer, tak zajdem.

Z leva: Mia, Ava, Emily s Matildou, Desi a Patrick

Laura drzi Patricka, Hannah s Matildou a Brian s Thomasem

Aileen drzi Matildu, na zemi sedi Patrick, vedle je Hannha a Thomas

Konecne jsou vsichni pryc a oni si muzou dat slofika