Rozbita holcicka

V sobotu jsme meli napilno. Dopoledne jsme jeli do obchodu koupit detem nove tenisky do telocviku, Matilde sortky a teplaky. Pak jsme odvezli Matildu do fotbalu a s Patou zasli nakoupit potraviny a doma jsme byli v poledne na rychly obed a na 1.30 jsme jeli do gymnastiky v Broadwood, kde slavila jejich spoluzacka Natalie narozeniny. Nechali jsme je tam a jeli domu. Bylo hezky, tak jsem rychle posekala travu a zase pro ne jeli...

A ze bylo fakt hezky, tak jsem se rozhodla, ze se pujdem projit. Nejdriv do obchodu na zmrzku, pak na hriste a zakoncime to v nasi hospode. Ze budem sedet venku, dame drink a deti si tam muzou hrat na hristi. Ovsem clovek mini....

Vysli jsme z domu a decka se honily, Pata bezel napred, Matilda ho chtela dohnat a jak tak bezela po rovne ceste, tak zakopla a spadla. Silene brecela, ale nemela nic odrene ani nekrvacela. Jen ze ji boli rameno. V obchode nechtela ani coko, ani zmrzku, nakonec si teda vybrala zvykacky a prestala plakat. Pomalu jsme sli na hriste, ale to bylo plne deti. Konecne se uvolnily dve houpacky a oba si tam vyskocili, aby M zacala zase plakat, ze ji to rameno hodne boli. Neumela zvednout ruku a mi zacalo byt jasne, ze to neni jen tak. 

Udelala jsem ji z meho satku zaves na ruku (ony se mi ty znalosti prvni pomoci ze skoly docela hodi) a M si pochvalovala, ze je to lepsi. Kdyz jsem se ji na to chtela doma podivat, neumela zvednout ruku nad hlavu a skoro jsem ji neumela svlect tricko. Oblekla jsme ji teda jen mikinu na zip. Desi hudroval, ale ze nas teda zaveze do nemocnice na "Minor Injuries" - mala (mene zavazna) poraneni. Neco jako pohotovost, meli by nas osetrit.

Doma jsem sbalila nejake jidlo a piti, bloky a tuzky a uz jsme jeli. Je to asi 20 minut od nas v Bishopbriggs, ale nikdy jsme tam nebyli. Ale nasli jsme to, zaparkovali a dosli na prijem. Tam jsem jim to popsala a oni nam rekli at pockame az budeme na rade. Cca po hodine nas zavolali a ja sla s ni. Nejdriv ji videla sestra a pak prisla pani doktorka. Popsala jsem ji zase co se stalo a ona pozadala Matildu, aby zvedla ruku nad hlavu. A ona ji zvedla. Celou dobu to vypadalo na zlomenu klicni kost a ted ji nic neni??? 

Pani doktorka ale byla chapava a poslala nas na rentgen. M oblekli do ustrihnuteho andelicka a ji to tak sluselo, ze jsem si ji musela vyfotit. Rentgen byl v pohode, delala co mela a ja stala u monitoru a tak ty snimky videla. Vratili jsme se do ordinace a pani doktorka nam to potvdila. Matilda ma zlomenou levou klicni kost, dostane zaves, ktery by mela nosit co nevic, ruku nenamahat, zadne sporty 4-6 tydnu. A ze se to rychle zahoji...

No pekne. Takze zadny dramatak, kde se tanci, zadny telocvik, fotbal ci plavani! Chudera z toho byla hodne nestastna... 

Ovsem v nedeli rano jsme ji nasli v kuchyni, jak hraje jednou rukou basket, jak dribluje! Opice jedna. Zda se byt v pohode, ruku nosi v zavesu, nenamaha ji, v dramataku sedela a jen zpivala, v telocviku hazela balonky jednou rukou a v plavani sedela se mnou na suchu a koukala, jak to brachovi jde. Ale lumpaci furt.  Vsak se podivejte jak radi po skole se spoluzaky na zastavce. Tak snad se to brzo zahoji...

Akorat mam maly problem, co ji oblect. Neumi si oblect nic pres hlavu, napr. tricka. Do skoly nosi kosile, to je v klidu, ale co na doma? Chodit jen v mikine bez niceho se neda, je ji horko, tak jsem ji koupila kosili a nasla par tricek na knofliky...

Ja uz tyden bojuju s virozou, nejdriv to bylo jen poceni a celkova slabost, pak zvysena teplota, chrapot a ted kaslu. Ani zabehat si nemuzu...

Ve ctvrtek a patek jsem tu mela na hlidani spoluzacku Rosannu. Upekli jsme cookies s lentilkama a pak tancili. Byla to sranda, deckam se to moc libilo. A susenky byly tak dobre, ze jsem je v pondeli musela upect zase. A vcera muffiny.

A pochopitelne se v pondeli deti ve skole fotily na skolni foto a ja to nevedela. Matilda ma zaves a Pata opar. Krasavci oba.

Moje nejsladsi miminko je kocour 😜

Jak byl Patrick páže

V sobotu 18.srpna se v nasem mestecku Lenzie poradal festival, rika se mu Lenzie Gala. A na nem se korunuje kralovna, ktera ma 3 druzicky a paze. Letos byla vybrana za kralovnu Carys z nasi skoly Holy Family a za paze ji sel nas Patrick. Uz v kvetnu meli korunovaci ve skole, ale to byla spis jen takova generalka. Hlavni oslava byla ted.

Na 11 jsme se potkali v dome pani Christiny, ktera byla jedna z hlavnich organizatorek. Odtud se jelo k nadrazi a od tam pak v poledne sel pruvod na nedaleke hriste rugbyoveho klubu. 

Ke Christine nas zavezl Desi a vsechno bylo v pohode. Patovi to moc sluselo stejne jako vsem holkam. Ovsem problem nastal, kdyz mel Pata nastoupit do auta s Carys. Sprajcnul se, ze on nejede a konec slus. Bal se jet sam beze me. Dohodli jsme se, ze se potkame na nadrazi a uvidi se. 

Pata chvili pofnukaval, ale na nadrazi se zdal byt v pohode. Sedl do auta a kdyz jsem mu slibila, ze pujdu vedle neho a hlavne videl sve kamaradky, tak souhlasil. Pak uz sve povinosti plnil skvele. 

V aute krasne maval, usmival se na vsechny strany a libila se mu pozornost. Pruvod sel na to nedaleke hriste a my v pruvodu za nim. Sla taky Rosanna s Juliette a Clara a Brea (spoluzacky), prijela svagrova Joanne s holkama... 

Ja sla chvili vzadu, ale pak jsem ho dohnala a kdyz vystupovali, tak jsem tam pro nej byla. Nachystali jsme  se v zakulisi a ja pak sla dopredu, abych ho videla a on videl me. Vsechno slo jako po masle, moderoval to cele moderator Radia Heart FM Paul Harper, co bydli tu za rohem a my ho zname. Pata byl fajn, v klidu mluvil do mikrofonu a odpovidal na otazky, drzel polstarek s korunkou a culil se na cele kolo.

Kdyz to cele skoncilo, tak za odmenu dostal novou jehlici do kiltu a certifikat. A jak prisel za nama, vsechny holky se na nej vrhly jak na superstar! 

Prosli jsme se po festivalu; meli tam ruzne kolotoce a stanky se vsim moznym. Zkusili jsme stesti v tombole a vyhrali flasku vina a kosmetiku, koupili cukrovou vatu a nejake cetky - naramky a sponky do vlasu a pred 2 jsme uz museli jit. Granny poradala mensi oslavu u ni doma.

Byli u ni na navsteve jeji sestra Helen s manzelem Billem, stavili se i jejich deti Lisa s manzelem Collinem a 3 detmi a Liam, prijela teta Anne a stryc John s Claire a cela nase rodinka, takze cca 20 dospelych a 10 deti. Bylo super, my se zdrzeli az do 11 do noci....

V nedeli jsme se sli projit, nakrmili jsme zase nase konicky, vylezli na haldu, probehli se v ohrade s kravama a skoncili na detskem hristi...

V pondeli jsem se sla probehnout a jak si tak bezim, tak jsem zahlidla hriby. Rikam si - jsou krasne, vyfotim si je a pak se pro ne vratim, nemam je do ceho dat. Ale neodolala jsem a utrhla je a odnesla domu. Dohromady mely skoro kilo.

A Pata je vyfoceny v mistnich novinach. Maji tam clanek o Lenzie Gala, tak je slavny, koblizek muj...

Prvni cely tyden skoly za nama a vsechno se zda byt OK. V pondeli zase chodi do dramataku, ted nacvicuji Shrek a ve stredu chodi plavat, uz do 4-te urovne.

A zase nam vyrostli. Jsme si rikali, ze nejak porostli a fakt. M meri 117 a P 115cm. Za tyden o 2cm? 

Jak jsme byli na svatbe

V sobotu 11.8 se brali nasi kamaradi Cat Hester & John-Paul Percox. Zname je oba uz silene dlouho, jeste z Londyna. Ona bydlela jednu dobu na nasi ulici a chodila do nasi hospody a on pracuje s Jonny & Emma v Royal Opera House a pak se taky pristehoval nedaleko od nas. No a ti dva se dali dohromady asi pred 3 lety na oslave 70-tin naseho kamarada Richieho. A to i presto, ze Cat v te dobe bydlela v Glasgow (odkud pochazi) a Johny v Londyne. Tak ruzne za sebou jezdili, az se Cat prestehovala za nim do Londyna. Ale svatbu si naplanovali do Glasgow, kde je vetsina jeji rodiny...

Cele to meli v sobotu od 2.30 v restauraci Sloans v centru Glasgow. Uz od patku se sjizdeli nasi pratele a vecer se vsichni potkali v jedne hospode. Ja bohuzel nemohla, musela jsem hlidat deti, ale vedela jsme, ze je uvidim druhy den.

V sobotu jsme se oblekli - my holky do satu a kluci kilt a vzali auto na nadrazi a pak vlak do mesta. Bylo hezky a meli jsme cas, tak jsme se jeste prosli pres namesti George Square, kde se slavily ty Evropske hry. Desi prosel pres sekuritu i s tim nozem v ponozce, ale pak si toho nekdo vsimnul a pozadali nas, at odejdeme. 

A vsichni koukali na Patu v kiltu, moc se jim libil. A to tak, ze nas pred Sloans pozadala jedna Kanadanka, jestli by si ho mohla vyfotit. Ten se nejdriv osival, ze ne, ale pak se teda nechal premluvit.

Svatba byla v "humanistickem" stylu, je to vlastne civilni svatba zalozena na tom, ze se oslavuje par, ktery se bere. Pani ceremoniarka mela super proslov o tom, jak se seznamili, jak ho Cat pozadala o ruku (pote, co se dovolila Jonnyho a Emmy), jak se dali dohromady na Richiho oslave... Oba si napsali svuj slib a bylo to strasne moc hezke a osobni a legracni a dojemne... Do mistnosti vstupili na hudbu od skupiny Proclaimers - Let's get married (I Love you) ("Vezmeme se? Miluju te"). 

Party byla super, pro deti meli "cukrarnu" a mistnost, kde se promitaly filmy, tancilo a kreslilo se, pozdeji dorazila pani (slecna), co kreslila na oblicej (i ja se nechala poprve v zivote pomalovat), dalsi s detma malovala za pomoci barevneho pisku, kluk delal zviratka a vytvory z nafukovacich balonku...

Prosecco a pivo teklo proudem, tancilo se, zpivalo karaoke, meli ceilidh (tradicni skotske tance), proste parada. V jednu chvili se Pata nebavil a tak ho vzala sestra nevesty kolem dokola lidi a vybirala s nim penize do sporran (ta kapsa na kiltu). A lump vybral £35!

Odchazeli jsme nekdy kolem jedne rano! Skvela svatba!!!

Ovsem nedelni rano bylo krute, v poledne se jeste stavili Richie s Isabellou nez jeli domu do Newbiggin u Newcastlu a pak jsme byli pozvani k sousedum Stuartovi a Ali na veceri. Sli jsme radi, aspon jsme nemuseli varit a trosku se popravili...

No a ve stredu uz nastoupily moje male deti do druhe tridy! Maji novou pani ucitelku Miss Fleming, ktera je moc hodna (a ma rada jednorozce a kotatka) a nove kvalifikovana, tak snad to s tema lumpama zvladne.

Ve skole je zmerili a zvazili, tak vim, ze P vazi 19kg a meri 113cm a M 18kg a 115cm. Oba jsou podle BMI v norme.

Desi odjel ve ctvrtek rano sluzebne do Londyna a dneska se vraci.

A zitra je Lenzie Gala (mistni festival), kde ja Pata paze. Akorat si mirne znicil svuj sporran (kapsu na kilt), tak jsem mu objednala novy a on si ho zaplatil z vybranych penez...

Prazdniny nam konci

Zitra nastupiji deti do skoly, uz do druhe tridy. Prazdniny tu ve Skotsku zacinaji posledni stredu v cervnu a do skoly se jde ve stredu v pulce srpna.

Uteklo to. Nejdriv jsme jeli s prestavkou ve Walesu do Dorsetu na Anvil Point Lighthouse (majak) oslavit Seanovy narozeniny, pak leteli z Edinburghu pres Prahu do Kravar oslavit babicciny narozeniny, pak meli 10 dnu tady ve Skotsku, kdy Desi bezel pulmaraton na Whitelee farme, zajeli si k mori do Elie a koncem cervence jsme leteli na tyden na Menorku. 

A mezitim jsem se je snazila zabavit tady doma. Nastesti nam pocasi pralo a bylo hezky, takze jsme chodili na objevne vypravy, sbirali maliny a pak ostruziny, krmili "nase" kone, skakali do reky a brodili se pres kameny na druhou stranu, opalovali se na zahrade, hrali si v bazenku a se sousedy...

Dvakrat jsme byli v kine v Glasgow - jednou na Sherlock Gnomes a podruhe na Hotel Transylvania 3. 

Vzala jsem je nakupovat do jejich nejoblibenejsiho obchodu Smiggle, kde se prodavaji batohy, penaly apod a vse je chlupate, vonave a trpytici se. 

V srpnu tu probihala cast Mistrovstvi Evropy a poradaly se tu zavody v plavani, golfu, gymnastice a cyklistice. Jeden den jsme se byli podivat, jak jedou muzi casovku a pak skoncili na Glasgow Green, kde se konaly ruzne akce pro deti i dospele. Deti si vyrobili tukovou kouli pro ptacky, zasadili divoke kvety, poucili o prirode a ekologii, zkusili ruzne sporty jako golf, tenis, basket, fotbal a gymnastiku a vratili jsme se vecer uplne vycerpani...

Ted posledni tyden je skarede, ale nevadi. Byli jsme nakoupit posledni veci do skoly, plavat, v knihovne, na skakacich hradech, navstivit kamaradku Rosannu, vcera odpo Claru... 

Rano jsme se dlouho valeli a mazlili v posteli, ale to nam zitra skonci. 

Maji ostry start a v 9 musi byt ve skole. Takze budem vstavat zase v 7.45, v 8 snidane, vycistit zuby, oblict uniformy a v 8.30 vybehnout na autobus. A ve 3.20 si zase pro ne zajdu na zastavku. 

Uz se tesim, az si od nich chvilku odpocinu a poradne uklidim. A oni se tesi do skoly, na spoluzaky, na kamarady z jinych rocniku, na novou pani ucitelku...

Tak at jim to vydrzi!

Dovolena na Menorce

Letos jsme leteli na na tyden na Menorku. Uz jsme byli jednou a libilo se nam. Tentokrat jsme se rozhodli pro apartman bez stravy. Vzdy jsme kupovali All Inclusive, ale decka skoro nic nejedly, loni se Pata zivil chlebem, testovinama a melouny, tak jsme si rikali, ze se zkusime stravovat sami a uvidime, jestli to bude velky rozdil... Vybrala jsem teda apartman v poklidnem letovisku Fornells na severu, cca 20km od letiste.

Leteli jsme zase s TUI (ale byl to charter od British Airways) z Glasgow do Mahon. Odlet mel byt ve 4 odpo s tim, ze v 7 jsme tam a v hotelu kolem 8 vecer, jen odhodime zavazadla a zajdem na veceri... 

Hned rano jsem kontrolovala let (byly silene bourky nad Anglii a spousta zpozdenych / zrusenych letu) a uz mi to ukazovalo, ze mame zpozdeni na 18.50. Bohuzel jsme ale museli na letiste na check-in ve 2. A pak tam sedeli 5 hodin a cekali, az odletime. Jako kompenzaci nam dali voucher na £5 kazdy, ale za to nic nekoupis. I pitomy burger v hospode je kolem £10. No nic, prosli jsme se a pak sedeli na baru a popijeli....

Pred 7 jsme teda konecne vyleteli. Pred nama sedeli rodice s dvema zrejme autistickyma dcerama, ktere pravdepodobne nikdy neletely a dost ten let a hlavne vzlet projecely. A to tak, ze jsem chtela vystupovat za jizdy...

Jinak dobry, pristali jsme v pohode, kufry doletely a my vzali transfer do hotelu. Ovsem dorazili jsme az po pulnoci, vsechno zavrene. Nastesti nam recepcni zasel do baru a prinesl 2 piva a lahev vody (za 5Euro) a ja vytahla susenky a to byla nase vecere. Meli jsme apartman cislo 5 hned vedle recepce a kousek od bazenu. Byl tam jeden velky pokoj, ktery slouzil jako obyvak, kuchyne a jidelna a byla tam klimatizace, televize a rozkladaci gauc, pak byla koupelna a loznice. Taky jsme meli terasu s krasnym vyhledem na more. Skoda, ze byla na sever a vecer tam pralo slunko, takze se tam nedalo sedet...

Kazdopadne - zbytek pobytu byl super. Rano chodil Desi do nedalekeho obchudku pro bagety, mleko, sunku a syry, chleba ci vajicka a slaninu a my si dali snidani. Pak jsme sli na nedalekou plaz asi 1km z kopce. Byla krasna, pisecna, velice postupne se svazujici s pruzracnou vodou.

Koupili jsme si slunecnik, ja privezla rucniky a piknikovou deku a cely den stravili v mori. Ucili jsme deti plavat ve vlnach a snorchlovat. Sice si ze zacatku dost lokli a obcas blili (jsou z bazenu zvykli se potapet a neudrzeli snorchl nad vodou), ale vytrvali a druhy den uz jim to slo a nervali kazdych 5 sekund, ze vidi rybu. Skotacili jsme na nafukovacim plamenakovi ci jednorozci, staveli hrady, zasypavali maminku do pisku... 

Po poledni sel Desi zase do obchudku, koupit svacinu a nanuky a studene piti a kolem 5 jsme se vraceli do hotelu k bazenu. Tam jsme radili do 7, sli se osprchovat a pak nekam na veceri. V apartmanu byl sice varic a mikrovlnka, ale nam se opravdu nechtelo varit. Venku bylo stabilne kolem +35...

Vetsinu dne jsme stravili v mori ci pod slunecnikem a natreni SPF50 a jsme vsichni krasne opaleni. Desi byl chvili ruzovy, ale uz je to dobry...

Zadne vylety jsme nedelali. Chteli jsme jet treba do hlavniho mesta, ale v tom hicu? Ani na vylet lodi se nam nechtelo. Ale nevadilo, fajn jsme si odpocinuli a moc si to vsichni uzili...

Odlet mel byt v sobotu v 8.55 vecer. Vsechno dobry, slunecnik a piknikovou deku jsme venovali postarsimu manzelskemu paru, osprchovali se a na 5 byli nachystani na transfer. Pripadalo nam to brzo, kdyz jsme cca 20 minut od letiste, ale co. No transfer byl priserny, udelali nam okruzni jizdu po mistnich hotelich (nastupovali jsme jako prvni) a trval nam hodinu a trictvrte. A na letisti jsme zjistili, ze mame asi hodinu a pul zpozdeni! Nakonec to byly 2 hodiny a my zase jen sedeli a zabijeli cas na baru. Dospeli to zvladnou, ale dve neposedne unavene deti? Uz toho bylo moc. Nakonec jsme v Glasgow pristali misto v 11 v noci az v 1 rano a doma byli ve 2. Vycerpanim hladovi...

Kdyz Pata videl nas dum, okamzite ho sel obejmout a rikal, jak moc je rad, ze jsme doma. Ze uz se tesil na vlastni postel a hlavne televizi. Lump.

Tak dovolena se nam povedla, az na ten presun tam a zpatky...