Dvojcata maji 28 tydnu

Kdo vymyslel ty blbe prikrmy? Nebylo nam lip strcit jim flasku s mlikem do pusy? Uz me to nebavi. Strasne to trva a vsude je bordel. Kdo se s tim ma otravovat?  Zatim je to stale metoda pokus a omyl. Jedi bez problemu ovesnou kasi, jogurt s bananem nebo banan samotny. Zkouseli jsme mrkev (fuj), brokolici (fuj), mackane brambory (fuj) a to jak mackane, pasirovane, smichane s mlikem, tekute, teple, vlazne, studene. Presnidavka sama o sobe je fuj, ale s piskotem ji sni, stejne tak jogurt s ovocnou presnidavkou. Takze jsme zasli do obchodu a nakoupili sklenicky detskeho jidla a experimentujem. Zatim uspesne zkusili kvetak se syrem, testoviny s rajcatovou omackou a vcera hovezi s bramborem. Delam to tak, ze jim rano v tech 9 davam jen mliko a dam je zase spat. Kdyz se probudi kolem te jedne, druhe, tak dostanou ovesnou kasi a / nebo i nejakou tu zeleninu a sklenicku a pak vecer v 6 krmim zase uvarene jidlo. No a na noc davam zase jen flasku. Oni jsou hodni a ja chapu, ze to jde pomalu, ale se dvema je to fakt zahul. Krmim je oba stejne z jedne misky a stejnou lzickou a oni mi uspesne prskaji a plivou. Pak je dokrmim jeste mlikem z flasky. Sedi v tech houpacich kresilkach a ja na bobku pred nima, to se mi zatim nejvic osvedcilo. A jedem - za maminku, za tatinka, za Barunku, za Michalku, za Vitecka!  Maji na sobe jeden latkovy a jeden plastovy bryndak a stejne je pak musim prevlict skoro cele. Ale v mem usili vytrvam a nevzdam se. 

Cestovni pasy -  zazadali jsme o ne uz na zacatku zari a diky nepredvidanym udalostem jsme je dostali az ted. Vic je to popsane na predchozim blogu. Kazdopadne je mame a muzeme vyrazit do sveta.

Minuly tyden mi ochorel Patrick a to az tak, ze jsem s nim bezela k doktorovi. Mel horecky kolem 38 az 39st a cely se mi osypal. Nastesti to byla jen vyrazka z horecky a nic vazneho. Za par dnu se zvetil a ja jen trnula, kdy to chytne Matilda. Tuk tuk, zatim se drzi, holka moje statecna.

Minulou sobotu se v nasi hospode uz po 12-te slavil Halloween. Ja to mam rada, vzdycky se oblecem do kostymu a uzijem si legraci. A navic kamaradka Astrid je umelecka maskerka a pomuze nam s licenim. Ovsem kdyz jsem ted na te materske, tak neni tolik penez na rozhazovani a ja si rikala, jestli chci fakt utracet za kostymy nebo neco uzitecneho jako jidlo a pliny.  Mela jsem doma 2 listky na loterii a tak jsem se sla zeptat, jestli jsem treba zase neco nevyhrala. No jo, vyhrala - a hned £89! (asi 2 600Kc) Tak jsem to sla utratit za kostymy a obleceni pro deti.  

Celou sobotu bylo hnusne, lilo a byla hrozna zima. To me ale neodradilo od toho, navlict sebe a deti do kostymu a vyrazit na party. Desi je vzal rovnou do hospody a ja utikala k Astrid, ktera nas vsechny licila. Holky uz tam byly a ja Emmu vubec nepoznavala. Mela oblicej namalovan jako kostlivec! Hned jsem hlasila, ze mam 5 minut a musim za Desim, takze me Astrid hned posadila do kresla a nalicila. Dala jsem sklenku sampusu a ficela do hospody za detma. Ti uz byli omrzli, tak jsme se rychle vyfotili a kdyz dorazily holky, tak se na ne aspon podivaly a Desi je bral domu. Pry se o ne postara a ja si mam uzit vecera. Celkem to zvladnul, parkrat jsem mu textovkovala a ze v 9 krmi, v 10 krmi, v 11 stale krmi. Pred pulnoci jsem vyrazila domu a on stale jeste krmil.  Chudaci deti, byli uplne mrtvi, tak jsem je hodila do postele a oni oba okamzite usnuli. Pak jsem uklidila obyvak, kuchyn a v 1 rano konecne padla do postele taky. No a druhy den jsem se dozvedela, ze jsem vyhrala treti cenu! A Emma byla az druha, prvni byl Mel zvany Captain Jack Sparrow. 

Pristi tyden jdeme s Matildou na kontrolu do nemocnice, tak doufam, ze uz ji taky vypisou. Patricka vypsali hned v cervenci, ale ona byla jeste moc malicka. Myslim, ze mi nebudou verit, ze to jsou dve nedonosenatka. Akorat musime jit v pondeli v 11 a pak zase ve stredu. Desi si 2x vzit volno nemuze a tak me v pondeli poveze Richie. Co ja bych si bez nej pocla. Je zlaty.

Jak jsme zadali o pas

Tady je to s cestovnimi pasy trosku jinak nez jste zvykli v CR. Tady si na poste vyzvednes formular, ten vyplnis, prilozis fotky, stary pas, sek na danou castku a posles jim to na pasove. Za par tydnu ti dorazi pas domu kuryrem. To je ale v pripade, ze uz pas mas. Pokud ho potrebujes ve stejny den, jdes si to zaridit napr v Londyne na Victoria. Pro nove aplikanty je to trosku komplikovanejsi.

Uz zacatkem zari Desi vyplnil formulare pro obe deti a ja je nechala vyfotit. Potud bez problemu. Potrebovali jsme ale, aby to jeste nekdo dosvedcil. Protoze je to prvni pas, musi nekdo odsvedcit, ze ten clovek opravdu existuje. A ten nekdo musi byt "profesional" a existuje seznam lidi, kteri to muzou byt - napr policajt, lekar, pravnik, ucitel, knez, lekarnik, ucetni apod. A ti tu osobu musi znat dele nez 2 roky. (u deti to plati pro rodice) My zadne nezname osobne a pokud ano, jsou to pribuzni a ti to byt nemuzou. Tak jsme se ptali kamarada Seana, ze kdyz je ten ucetni. No uz neni, ze v praci povysil a podepsat to nemuze. A protoze jsme se ho ptali v hospode a slyseli to majitele Rita a Malcolm, hned se nabidli, ze oni to podepsat muzou, jako hospodsti. To na seznamu je. Rikame si super, ze v patek prinesem formulare na vyplneni a ze potrebujem jejich cislo pasu.

V patek nam Malcolm rika, ze pas nemuze najit, ale ze Rita ho ma nekde nahore a ze nam to vyplni. No nemela na nas cas. Ani v sobotu. Tak pristi patek. To taky nemela cas. Pak ze pres tyden. Nakonec jsem tam zasla pres tyden a prinutila ji to vyplnit. Ovsem ona nemohla najit pas. Uz jsme z toho s Desim rostli. A ze mi to cislo zavola. No nezavolala. Nakonec sel Desi do hospody a tak mu ho milostive dala.  Po trech tydnech jsme to odeslali na pasove...

Cekali jsme asi 3 tydny a porad se nic nedelo. Desi jim tam volal a oni mu rekli, ze potrebuji, aby to Rita jeste jednou podepsala, ze ji to posilali pred 2 tydny. Pokud to rychle nevyplni a neposle zpet, tak nam ty pasy nevydaji a penize propadnou a my budem muset zadat znova. Sel tedy za Ritou, ktera mu tvrdila, ze nic neprislo. Ze nestiha a ze se podiva, az bude mit cas. Nakonec to teda milostive nekde vyhrabala a ze pry to pres tyden vyplni a posle. Des se sprajcnul a rekl, ze tam bude sedet tak dlouho, dokud to ona nevyplni a neda mu to. Kraaaava jedna.

Druhy den to poslal a rikali jsme si, ze teda snad uz dobry. No ne. Poslali nam dopis, ze chteji rodny list ditete. Nejdriv to poslali pro jedno a pak o den pozdeji pro druhe. Sranda je ta, ze to co se tady jmenuje "Rodny list" je kus papiru, na kterem nejsou skoro zadne udaje. A co se jmenuje "Vypis z knihy matricni" ma detaily jako jmeno matky a otce apod. No a oni chteli to druhe, i kdyz v instrukcich bylo napsano "rodny list" a ten jsme jim hned s formularem a fotkama posilali. No maji bordel v nazvoslovi. Tak jsme to poslali nejdriv pro Patricka a o den pozdeji pro Matildu.

Patrickuv pas dorazil 19. rijna a smala jsem se, ze v kolonce misto narozeni ma napsanu Hackney (londynska ctvrt) a u podpisu ma napsano - nemusi byt. Mysleli jsme si, ze Matildin dorazi o den pozdeji. No nedorazil.

V sobotu jsme dostali dalsi dopis, ze musime zaplatit £3 a mame poslat rodny list. To uz Desi silel! Hned v pondeli jim volal, co to jako ma byt. Prehazovali si ho jak horky brambor a ze mu zavolaji, proc ty £3 a ze teda ten rodny list jako uz maji. Neozvali se mu v poledne, tak jim volal, ale ze nevi, ze se mu ozvou. Volal zase v 5 vecer, a ze nevi, ze mu ty £3 odpustili (proc???) a ze pas se dela. Dorazil vcera. A Matilda ma v kolonce misto narozeni napsano Londyn.

Nebudem se s tim ted obtezovat, nestoji to za to, ale az jim za 5 let ty pasy budem menit, tak je pozadame, aby meli misto narozeni oba stejne. Jsou to prece jen dvojcata a narodili se v jedne porodnici v Hackney v Londyne behem 2 minut.

Tak mame pasy a muzem vyrazit do sveta!

Nemocny chlapecek

Tak to chudacek Patrick chytil ode me. V patek byl cely den omrzly a skoro nic nejedl. V sobotu jsme se chteli projit na farmu za zviratkama, ale meli zavreno a tak jsme to vzali po obchodech a shaneli kostymy na Halloweenskou party pristi sobotu v nasi hospode.

Vecer uz mel teplotu a tak se Desi rozhodl spat v pokoji pro hosty a ja s Patrickem zustala ve velke posteli v nasi loznici. Matilda byla sama v postylce a rozhodne si nestezovala.

Kolem 3 rano me Patrick probudil, chudacek plakal "oi oi" a uplne horel. Ani nemelo cenu vytahovat teplomer, hned jsem mu dala Calpol a na hlavu mokry rucnik a snazila se mu tu teplotu srazit. Nastesti to zabralo a rano uz mu bylo lip. Porad mel horecku kolem 37.7 az 38C, ale zacal uz zase jist a delat skopiciny. A porad chtel, abych ho nosila a hral si na "kliste". Ani na zachod jsem si nemohla dojit. Jeste ze byl Desi doma.

V noci zase Patrick spal s nama v posteli, davala jsem mu ten Calpol 4x denne a zdalo se, ze zabral. Ale porad jsem se bala, co si s nima sama v pondeli pocnu. Chuderka Matilda byla cela odstrcena, ale mluvila jsem na ni a jak se dalo, tak jsem ji hladila a chovala taky. Nastesti jsem to docela dobre zvladala.

Ovsem dneska rano (utery), kdyz jsem sla Patricka prebalit, jsem si vsimla, ze ma na obliceji silenou vyrazku. Volala jsem k doktorovi (hned v tech 10 hodin), jestli se muzu stavit. Nejdriv me servali, ze jsem mela volat v 8 rano, ale ja jim vysvetlila, ze moje 6-ti mesicni dvojcata spi az do 9.30 a ja si te vyrazky vsimla az pri prebalovani po prvnim rannim krmeni. Tak ze mi teda milostive daji schuzku, at prijdu hned.

Okamzite jsem volala Desimu, at vi a posadila deti v pyzamkach a svetrech do kocaru, rychle umyla zuby a hodila na sebe nejake obleceni a vyrazila. Po ceste jsem se modlila, aby byl kamarad Richie doma. Nemohla jsem nechat Matildu v kocarku pred ordinaci a s sebou jsem ji brat taky nechtela. Nastesti byl Richie doma a prisel mi pomoct. Ja jsem vytahla Patricka z kocaru a on se sel s Matildou projit kolem bloku.

Cekali jsme v cekarne pres hodinu, uz jsem silela. Vyrazku mel chudacek na brisku i zadech, na krku a obliceji. Strasne jsem se bala, ze ma meningitidu. Kdyz nas konecne vzali, tak mu doktor zmeril teplotu (zase skoro 38C) a rekl, ze je to jen vyrazka z horecky a ze se nemam bat. Dal nam paracetamol a krem na mazani 2x denne celeho tela a ze pokud se to za 2 dny nezlepsi, mame se bud stavit nebo zajit na pohotovost.

No silene. Ale uz se zase zda byt v pohode - doma uz zas saskoval a laskoval s Matildou. Takze ted jen cekam, kdy to chyti ona...

Dvojcata maji 6 mesicu

Absolutne neuveritelne, jak ten cas leti. Jeste nedavno to byla malinkata miminka a ted jsou z nich velke deti.

Vcera jsem je vzala do poradny zvazit a poradit se, jestli teda mam zacit ty prikrmy. Patrick uz ma 6.7kg a Matilda 5.6kg. Pribiraji primo ukazkove a na korigovany vek 4 mesicu jsou uplne v norme. Ovsem vyvojove jsou na 6-ti mesicich - sedi s oporou, otaci se obema smery, zvatlaji, strkaji si prsty a hracky do pusy a jsou pripraveni na pevnou stravu. Mam jim davat varenou mrkev, brokolici, mackane brambory (s maslem a plnotucnym mlikem - coz me docela prekvapilo), banan, jogurt, polivku, syr, proste pomalu zacit krmit vsim moznym. 

Ale nesolit a nesladit. A radeji si to varit doma nez kupovat drahe svinstva. No to bude sranda az jim budu vyvarovat a mixovat.

Kazdopadne jsem jim o vikendu davala kousek ovocne presnidavky pro deti - banan s broskvi a jahodou. Nejdriv prskali, ale s piskotem jim to docela chutnalo. Zkousela jsem jim taky dat ovesnou kasi, ale moc jim to nejelo. A vcera dostali mackany banan.

Nekdy sedi v zidlicce, nekdy v te platene cestovni (privaze se na zidli a dobre je drzi) a vcera jsem je krmila v houpacich kresilkach. Obcas je mam na kline. Je to zabiracka - silene jim to trva a vsude je bordel jak v tanku. A zaschly banan se blbe pere a dela fleky. 

Navic jsem nekde chytila bacila a jsem marod uz od nedele. V sobotu se stavili Misa a Grantikem, tak bylo super a v nedeli rano jsem uz neumela vstat z postele a mela jsem horecku 38st. Totez v pondeli a vcera. No a vrazilo se mi to do prudusek, kaslu a pali me na plicich. Tak ted jen cekam, kdy to chyti mali. Snazim se vylecit, ale s malyma si neodpocinu. Desi se vraci az v 18.30 a to uz padam na hubu...

Deti maji taky svou rutinu, kterou neni radno menit. Rano vstavaji mezi 8-10, dostanou najist, prebalim je a dam do nasi postele, kde si lehnu vedle nich a chvili koukam na bednu, az usnou. Pak mam "volno" do 12-2 odpoledne, kdy se probudi a dostanou obed. Prebalim je a prevlecu z pyzamka do denniho obleceni. Pokud je hezky, tak je hodim do kocarku a vyrazime ven. Oni mi zase na hodku usnou, hlavne kdyz se kocarek hybe. Jak nekde zastavim a koukam co kde lita, okamzite se probudi. Veceri dostavaji kolem 6 vecer, kazdy druhy den v 9 koupem a v 10 v noci dostavaji posledni jidlo. Pak mi spi od tech 11 do rana. No nestezuju si. Ale treba vcera se jim moc nechtelo dopoledne usnout a tak jsem je vzala na poradnu. Celou dobu byli vzhuru, ovsem odpoledne jsem si to vyzrala - byli omrzli az hruza. Usinali mi po chvilkach, chvilku jeden a pak zas ten druhy. No otrava...

A  jinak se z nich stavaji mali lidi s vlastni osobnosti. Patrick je "cheeky boy" - rozverny chlapecek. Tatinek ho naucil vyplazovat jazyk a tak to ted dela porad. A jeste kasle stylem ehm ehm, plazi jazyk a kouli ocima, to ho mate videt. A ukecany je jak opice. Nekdy tu hubu nezavre a keca a zpiva. A princezna je Princezna. Obcas povida, taky vyplazuje jazyk, ale min a hlavne se umi culit do fotaku. Jak vytahnu kameru, uz pozuje - modelka. A mate ji videt pred zrcadlem - to se rozzari jak vanocni stromecek. ;o)

Vylety, oslavy a navstevy

Tak asi tak by se dal shrnout nas minuly tyden.

Na vylet jsme se vydali do me kancelare. Uz jsem tam od leta nebyla, a tak jsem minuly ctvrtek rano deti nakrmila, vyobleckovala a vydali jsme se do mesta. Uplnou nahodou k nam do autobusu pristoupil nas kamarad Jonny, jel zrovna na chemoterapii do nemocnice. V lete mu operovali rakovinu slinivky a ted pravidelne chodi na chemo do nemocnice St Barts, ktera je nedaleko nasi prace. Tak jsme jeli celou cestu spolu a fajn jsme pokecali. Nejdriv jsme se potkali s Desim na obed a pak mi sel pomoct s kocarkem. Zrovna se totiz opravuje budova, kde jsem zamestnana a ani jeden ze dvou vytahu nefunguje. Kocarek i s detma jsme museli vynest az do druheho patra. Uz na nas cekaly holky (a kluci) a deticky sly z ruky do ruky. Julie se zamilovala do Patricka a chtela si ho nechat. Ten se na ni totiz porad culil (jak mesicek na hnoji). Matilda byla za princeznu, jen se krasne usmivala. Asi za hodku toho meli plne zuby a tak jsme jeli domu. Celou cestu byli hodni a spinkali.

Oslavy? V sobotu jsme slavili narozeniny nasi kamaradky Kate a v pondeli pro zmenu Jonnyho. V sobotu jsme se potkali v hospode po nasi pravidelne prochazce. Tentokrat jsme nesli na Marshes, ale Brooks farm na zviratka. O vikendu je tam vic lidi a za 50 penci prodavaji sacek zradla a ty pak muzes zviratka krmit z ruky. Tak jsem krmila ovecky, kozicky, kacenky a husy, krecky, osliky a poniky. No a pozdeji jsme zasli poprat Kate. Mohli jsme jeste jit na veceri do restaurace, ale s malyma se nam nechtelo. No a v pondeli jsme se na chvilku stavili poprat Jonnymu. (To je ten s rakovinou.)

A navstevy? Vcera jsem mela perny den. Volala jsem k doktorovi, jestli se mam stavit nebo mi daji recept pres telefon. Matilda ma zase zanet spojivek (mela to pred mesicem) a na ty kapky musis mit recept. A ja chtela vedet, jestli ji musi videt lekar, nebo mi to daji pres telefon. Doktor ale nemel cas, ze mam volat pres poledne. Mezitim nam dorucili dlouhy 6-ti metrovy zebrik, co Desi objednal a ja se nakonec dovolala. A ze dobry, ze si mam jen prijit pro recept. No a ve 2 prijeli na navstevu Desiho teta Helen a strejda Bill. Oni bydli v Kentu a kdyz jsme se sem pred temi 12-ti lety pristehovali, tak jsme prvni mesic bydleli bezplatne u nich. Oba jsou uz v duchodu a maji auto, takze pro ne prijet neni problem. A jsou oba strasne hodni. Kdyz dorazili krmila jsem zrovna Patricka, pak mi pomohli s Matildou a pak jsme se konecne mohli jit projit. Zasli jsme pro recept, do lekarny pro kapky a pak na moji oblibenou Brooks farm. No a najednou bylo uz 5 hodin a oni odjizdeli domu. Jak jsem se na ne moc netesila, tak jsem si tu jejich navstevu velmi uzila. Asi tim, ze jsme si mela s kym pro zmenu popovidat. :o)

A jinak? Detem jsem uz postavila zidlicky. Umi v tom sedet, ale ne dlouho. Ovsem Matilda byla nadsena - sedi a vysoko a na vsechno vidi. Mame taky jednu platenou cestovni, co se jen navlece na zidli a zavaze kolem ditete a ta je lepsi pro Patricka. V sobotu jsem jim zkousela dat rozmackany banan. Nejdriv se nijak nadsene netvarili, ale snedli tu trosku, co jsem pro ne mela na taliri. Takze jsme na dobre ceste.

A jsou ukecani jak opice. Vcera jsem se to snazila natocit na video. Kdyz jsem rozsvitila a namirila na ne kameru, tak pozovali - fotomodelky. Ale nechtelo se jim mluvit, jen za pritmi. Jedno video je na Facebooku. A tatinek je naucil vyplazovat jazyk. To mate videt. Krasne se smeji a najednou udelaji uaaa a vyplaznou cely jazyk. Opicaci, vzdyt to rikam. ;o)

Dvojcata maji 24 tydnu‏

Tak uz i nas Patrick se umi pretocit z briska na zada! Jak se mu to jednou podarilo, tak se rozhodl, ze je to silena zabava a dela to porad. Ovsem kdyz jsem tu mela vcera na navsteve Isabellu, tak si asi rekl, ze neni cvicena opice a nepretocil se naschval ani jednou. Jenom pasl konicky a pak se bouchal nosem a celem do podlahy. Blbec jeden maly. ;o) Ale smal se a moc se mu to libilo. Byl na dvou dekach, takze ho to vubec nebolelo.

Matilda totez, taky vcera se vcera omitala pretocit, ale lezet na brisku se ji moc libi. Vydrzi tak klidne nekolik minut a kouka na hracky, ktere pred ni polozim a chce si je podat. Kdyz je unavena, tak si na chvilku polozi hlavicku na deku a klidne si zdrimne. 

Minuly tyden chytili oba nejaky virus ci co a tak meli teplotu a teklo jim z nosa a oci. Davala jsem jim Calpol (detsky paracetamol) a koupila odsavacku na vysavac. To se nasadi na hadici od vysavace a vysaje to hleny z nosa. Detem se to libi, dokonce se u toho smeji. Porad jim rostou zuby, ale nic se stale neprorezalo. Spis nez jednicky se mi zda ze jim rostou rezaky - vampirci moji. Je to mozne? (dotaz na nase skvele zubarky Dasu a Pavlu) Silene slintaji a tak jim duverne rikame "Slinty McGinty" - nic to neznamena, ale rymuje se to a zni to srandovne. :o)

No a jak mi tak slintaji a furt si zuzlaji prsticky, tak jsem jim dala na zuzlani piskot. Jeee, to jste meli videt. Nejdriv byl udiv, co ze to je, ze je to tvrde, ale mekke a rozpousti se to a pak to zacali jist. Sice jim s tim musim pomoct a spinavi jsou az za usima, ale zabavi je to a moc jim chutna. Ja vim, ze zacit je na pevnou stravu bych mela az od 6-ti mesicu, ale to je za 2 tydny. Uz pro ne mame zidlicky, ale stale jsou v krabici. Asi je smontujeme ted o vikendu. A ja vubec netusim, jak se deti krmi tema kasickama a presnidavkama a podobnym mixovanym svinstvem. Vim, strejda Google mi poradi, ale pokud mate neco zaruceneho a osvedceneho, necham se rada poucit. Co vy na to, MUDr Lebedo? A jak jste to delaly s dvojcatama, Hanko a Evo? ;o) Kdokoli?

V sobotu bylo opet krasne a slunecno (narozdil od celeho tydne, kdy lilo a lilo), a tak jsme zasli na dlouhou prochazku. Sli jsme kolem vystavy "Countrylife live", kde jsme nesli dovnitr. Chteli £4 na osobu a za hodku stejne zavirali a decka spaly, tak to nemelo cenu. Ale pry tam meli tancici ovecky, a dalsi zviratka. My jsme pres plot videli nadherne dravce - orly, kanata, sovy, postolky. A pak jsme to vzali podel reky Lea, pres filtracni nadrze, kolem pastvin s kravickama, videli husy, lysky, bernesky a labute a zpet pres jizdarnu s konickama. Je to prochazka na asi 2 hodky a tipla bych si, ze to bude skoro 10km. Aspon mame nejaky pohyb a mali se vyspi na cerstvem vzduchu.