Minuly tyden dorazila na navstevu babicka Magda. Priletela ve ctvrtek, ale vikend stravila s Misou a Grantem. Ti ji v sobotu vzali na vylet rychlolodi po Temzi, jeli az na Temzskou protipovodnovou barieru a zpet. Docela si to uzili a za nama dorazili az v nedeli.
Desi pripravil tradicni nedelni obed - Sunday roast beef (hovezi) s pecenyma bramborama, brokolici, domacimi yorkshire puddings a medem glazurovanou pecenou mrkvi. A jako zakusek udelal rebarborovy kolac. Ja vim, je skvely a vazim si toho. Vsichni jsme si moc posmakli.
Bylo nadherne, svitilo slunicko a tak se deti cachtaly v bazenku a pak jsme je v trikolkach zavezli do parku na houpacky a skluzavky. Uplne jsme je znicili a Patrick po ceste zpet usinal na riditkach. Pekne se oba prospali a my se mohli bavit.
Vecer jsme jeste zasli poprat Seanovi k narozeninam do hospody. Oni byli cela parta v restauraci na obede, ale my meli svoji malou soukromou party u nas. A jak rikam, pak jsme zasli do hospody, poprali mu a predali darky. Zase jsme tam vydrzeli az do 8 a pak svihali domu.
V pondeli jsem doma, takze jsme se s mamkou prosly dopoledne po obchodech a odpoledne jsem ji ukazala kde je Farma (v pondeli bohuzel zavrena) a kde park s houpackama. Ona se pak o deti starala uplne sama v utery a stredu. Mela napsane instrukce kdy jak a co delat, takze nemela nejmensi problem. Dopoledne je brala na houpacky a odpoledne na farmu. Akorat Matilde se nelibilo, ze ty ovecky tak beci a zacala plakat. Tak ji mamka musela vzit domu, chudinku. Pry se ji po tvarickach koulely slzy jako hrachy. A vcera plakala, protoze IgglePiggle ztratil svoji deku. V televizi. A kalhoty od Tombliboos odfouknul vitr na strechu. Tak ji musel Desi utesovat a ubezpecit, ze se ta deka urcite najde a Tombliboos dostanou kalhoty zpatky.
Patrickovi je to jedno, ho momentalne nejvic zajima, jak se zapina bezpecnostni pas na kresilku. Je to takova prezka, do ktere se to zapne, z kazde strany jedna. No a on nad tim sedi a duma a zkousi az se mu to povede. Pak rekne - Ha! a jde na druhe kresilko zapnout to druhe. Normalne u toho vydrzi i pul hodky.
Mamka si pochvaluje, ze jsou moc hodni, sladci a zlati. Neplacou, nevztekaji se, spi i ji pekne. S tim spanim - uz je mam vycvicene. Zkousela jsem na ne tu Estvillovu metodu, kdy se deti daji do postylky, rekne se jim ze je noc, a vsichni spi a oni maji taky a pak se odejde. Kdyz placou, vratim se za 1 minutu, pak 3, pak 5. Poprve mi Papulka plakal asi 25minut, ale ted uz vi a je v klidu. Flasky se oba dozaduji kolem 20.30 a v 21.00 je odnasim nahoru do postylek, popreju dobrou noc a jdu. Nekdy jsou vzhuru jeste chvilku, ale vetsinou hned zaberou. To je uleva, mit zase cas pro sebe. Tj pomoct umyt nadobi, nachystat flasticky, sandvice nebo treba jen tak sedet pred televizi.
Chuva taky zacala s detma trenovat samostatne krmeni, kdy jim da na misku jidlo, do ruky lzicku a krmte se. Patrickovi to jde samo, je velice sikovny, ale Pricezna jeste potrebuje trosku pomoct. Mam pro ne specialni bryndaky s rukavama, aby se tak moc neuspinili, ale moc to nepomaha a bordel je vsude.
Kazdopadne, babicka si deti uziva, ale uz se ji to krati. Vraci se domu v sobotu... A my v sobotu jedem do Blackpoolu, ale o tom napisu az priste.
Desi pripravil tradicni nedelni obed - Sunday roast beef (hovezi) s pecenyma bramborama, brokolici, domacimi yorkshire puddings a medem glazurovanou pecenou mrkvi. A jako zakusek udelal rebarborovy kolac. Ja vim, je skvely a vazim si toho. Vsichni jsme si moc posmakli.
Bylo nadherne, svitilo slunicko a tak se deti cachtaly v bazenku a pak jsme je v trikolkach zavezli do parku na houpacky a skluzavky. Uplne jsme je znicili a Patrick po ceste zpet usinal na riditkach. Pekne se oba prospali a my se mohli bavit.
Vecer jsme jeste zasli poprat Seanovi k narozeninam do hospody. Oni byli cela parta v restauraci na obede, ale my meli svoji malou soukromou party u nas. A jak rikam, pak jsme zasli do hospody, poprali mu a predali darky. Zase jsme tam vydrzeli az do 8 a pak svihali domu.
V pondeli jsem doma, takze jsme se s mamkou prosly dopoledne po obchodech a odpoledne jsem ji ukazala kde je Farma (v pondeli bohuzel zavrena) a kde park s houpackama. Ona se pak o deti starala uplne sama v utery a stredu. Mela napsane instrukce kdy jak a co delat, takze nemela nejmensi problem. Dopoledne je brala na houpacky a odpoledne na farmu. Akorat Matilde se nelibilo, ze ty ovecky tak beci a zacala plakat. Tak ji mamka musela vzit domu, chudinku. Pry se ji po tvarickach koulely slzy jako hrachy. A vcera plakala, protoze IgglePiggle ztratil svoji deku. V televizi. A kalhoty od Tombliboos odfouknul vitr na strechu. Tak ji musel Desi utesovat a ubezpecit, ze se ta deka urcite najde a Tombliboos dostanou kalhoty zpatky.
Patrickovi je to jedno, ho momentalne nejvic zajima, jak se zapina bezpecnostni pas na kresilku. Je to takova prezka, do ktere se to zapne, z kazde strany jedna. No a on nad tim sedi a duma a zkousi az se mu to povede. Pak rekne - Ha! a jde na druhe kresilko zapnout to druhe. Normalne u toho vydrzi i pul hodky.
Mamka si pochvaluje, ze jsou moc hodni, sladci a zlati. Neplacou, nevztekaji se, spi i ji pekne. S tim spanim - uz je mam vycvicene. Zkousela jsem na ne tu Estvillovu metodu, kdy se deti daji do postylky, rekne se jim ze je noc, a vsichni spi a oni maji taky a pak se odejde. Kdyz placou, vratim se za 1 minutu, pak 3, pak 5. Poprve mi Papulka plakal asi 25minut, ale ted uz vi a je v klidu. Flasky se oba dozaduji kolem 20.30 a v 21.00 je odnasim nahoru do postylek, popreju dobrou noc a jdu. Nekdy jsou vzhuru jeste chvilku, ale vetsinou hned zaberou. To je uleva, mit zase cas pro sebe. Tj pomoct umyt nadobi, nachystat flasticky, sandvice nebo treba jen tak sedet pred televizi.
Chuva taky zacala s detma trenovat samostatne krmeni, kdy jim da na misku jidlo, do ruky lzicku a krmte se. Patrickovi to jde samo, je velice sikovny, ale Pricezna jeste potrebuje trosku pomoct. Mam pro ne specialni bryndaky s rukavama, aby se tak moc neuspinili, ale moc to nepomaha a bordel je vsude.
Kazdopadne, babicka si deti uziva, ale uz se ji to krati. Vraci se domu v sobotu... A my v sobotu jedem do Blackpoolu, ale o tom napisu az priste.
No comments:
Post a Comment