Bourkovy vikend

Mame tu ted taky vlnu veder, teploty jsou pres den kolem 28-30C a ani v noci to neklesa pod 20C. V praci nemame klimatizaci a tak tu padame vedrem. Ani vetraky nemame, poslali nam jen e-mail, ze mame vetrat oknama brzo rano a zatahovat zavesy, pokud sviti slunce. Hmmm… Kolega ma teplomer a tak vime, ze je tu stabilne kolem 29-32C. Chuva je s detma ve stinu nebo v bazenku na zahrade, aby se aspon trosku osvezili a vetraky nam jdou doma nonstop. Na vikend nam hlasili dest a bourky…

V noci ze ctvrtka na patek jsem se probudila a bourka primo nad nama – blesky a hromy ve stejnou chvili, rachot jak blazen, prutrz mracen. A ja na snure “susila” pradlo. Tak jsem ho rano hodila zase do pracky a chuva ho pak povesila. Deti tu silenou bourku vubec neslysely, vsechno to zaspaly.

V sobotu rano bylo zase po desti, tak jsme vzali kocar a deti a jeli nakoupit. V Nextu meli zrovna slevy, tak jsme vzali detem nove boticky. Pro Matildu cervene s Minnie Mouse a pro Patu kozene, takove podzimni. No a Matilda se do boticek zamilovala a odmita je sundat. I kdyz jsou o cislo vetsi a udelaly ji puchyr… Dneska rano vstala a uz vola – Minnie Shoes on! (obout Minnie boticky). Pata na boty prdi, ma svoje medvedy. Furt je taha s sebou, mazli se s nema, kouka s nima na telku nebo je treba haze ze schodu dolu a kouka, jak se kutali. Oba maji smysl pro humor a vi, kdy se maji smat. Milujou ted “Gooofy movie” a dneska rano, kdyz koukali na Mickeyho a byl tam Goofy oba radostne volali– "Goofy's funny"! A zacali se chechtat.

V nedeli rano jsme vzali deti do parku na skutrech. Uz jim to rovne docela jde, ted jsem je ucila zatacet. Pata to pochopil velice rychle, Matilda se koukala, kdyz jsem mu to vysvetlovala a vypadala, ze taky chape. Oba se rozjeli a Matilda nejak blbe zatocila ci co a sletela oblicejem na zem na betonovou cestu. Rozplakala se a z pusy ji tekla krev. Nastesti si nevybila zuby, jen se kousla do rtu a sedrela bradu. Des prohlasil, ze objednava tunu molitanu a oba je obali a nepusti z domu ani na krok J

Odpoledne meli akci v St Josephs’s (katolicke skole, kam budou deti chodit) a tak jsme se tam sli podivat. Pozde, protoze budulinci spali dlouho, ale aspon na chvili. Deti celou dobu nadsene volali – Nina, protoze vedeli, ze tam bude Nina z Toy Library. A byla. Prazdniny zacinaji az zitra a tak nebude ani Toy Library. Az v zari.

Stavili jsme se jeste v parku, kde nam Pata ukazoval jak se leze po skluzavce nahoru a jede dolu po brise, kdyz se zacalo nebezpecne zatahovat. Deti odmitaly odejit, takze jsme je pri prvnich kapkach nasilim posadili do kocaru, prehodili pres nej slidu a spustil se sileny slejvak. A my bez destniku. Domu to bylo asi 15minut, do hospody 5minut. Takze jsme bezeli tam. Dorazili jsme jak zmokle mysi. Desimu venovali reklamni tricko na prevleceni, ale ja mela na sobe saty, takze jsem se je snazila ususit pod susakem na zachode. A ze pockame, az to prejde. Silene lilo v kuse asi 2 hodiny, pak uz min, takze jsme sli…

Kazdy vecer jim zpivam cesky, takze deti kudy chodi tudy si prozpevuji “a maminka pasek” a “mama se raduje” a “ty ty ty” a “ku ku” a umi toho cim dal tim vic. Tipla bych si na 20-25 pisnicek a rikadel. Jsou to stari lichotnici – kdyz se oblecu, ze nekam pujdu, tak za mnou prijdou a rikaji – “mamma’s pretty” (maminko, tobe to slusi). Skladaji uz komplikovanejsi vety a souveti, jsou to moji mali kecalisti… Ale porad curaji do pliny a odmitaji na nocnik… Kdyz jsou na zahrade s chuvou u bazenku, tak nemaji plinu a curaji na travu – pres plavky. Proste si nereknou. A odmitaji se vzdat dudliku. Porad musi byt na spani. S chuvou ho nemaji cely den, pak prijdu domu ja a uz si pro nej jdou. Lumpove moji mali, sladci…