Dalsi pondelni rano a ja "odpocivam" v praci. Ty vikendy nas hrozne zmahaji.
Deti me silene miluji a nepusti me ani na okamzik z dohledu. "Mummy sit here" (Mami, posad se tady) je jejich nejcastejsi veta a ja si musim sednout na gauc a hrat si s nema. Nebo pokud nekam jdu - treba na zachod, tak se za mnou tahnou jak procesi a musi vse okomentovat - "Mummy pee toilet" (maminka cura do zachodu) nebo mi desne pomahaji - veset pradlo, podavaji kolicky, polevaji zahradu, zametaji, umyvaji skla ve dverich a podobne.
Kamaradka Jan s Timem a holkama odjeli na tyden do Cornwall na dovolenou a ja se jim starala o kocky. Oni bydli o par vchodu od nas, takze to nebyl problem tam rano zabehnout pred odchodem do prace a kockam dat vodu a najist, pripadne uklidit zachodky. A vecer jsem brala decka s sebou. Nejdriv jsem se presvedcila, ze jejich 2 kocky Sylvie a Tula a kocour Wellington budou na decka hodni a pak je nechala si hrat a mazlit. Decka nadsene, kocky taky, Matilda je pusinkovala a Pata se bavil prozkoumavanim jejich domu. Takze uz umi vlezt a zase slezt z patrove postele a po schodech chodi uplne bez problemu. Jan a Tim se vratili v sobotu odpoledne a docela mi ty jejich kocky chybi. Jenom Felix chudacek trosku zarlil, kdyz ze me citil ty cizi "potvory". J
Ve stredu konecne po 4 mesicich otevreli farmu. Dostali pul milionovou dotaci a tak to tam cele zrekonstruovali. Postavili zviratkum nove staje a vybehy, nove zachody a umyvarny pro lidi, posezeni a kavarnu a ucebny. Poslala jsem tam chuvu s detma ve ctvrtek, at to jdou obhlinout. Rikala, ze je to tam moc hezke, akorat tam volne pobihaji krocani a pavi a deti se jich boji. A taky kdyz zabeci ovecky ci oslici, tak se utikaji schovat k ni. Ale ze je to casem prejde, ze si zase zvyknou.
Tak jsme se tam vydali v sobotu dopoledne. Je to tam moc hezke a je videt, ze se snazili, aby to bylo pro vsechny (lidi i zvirata) pohodlnejsi. Je to ted vedeno pod YMCA a ne pod dobrovolnikama, budou tam poradat ruzne akce pro deti a da se to pronajmout na narozenivove oslavy. Prosli jsme se kolem, pozdravili nase kamarady kravu Zitu, kozla Jabbu, poniky, osliky, kozicky a ovecky a sli domu. Decka omrzle a odlitali spat. Nakonec Matilda prece jenom usnula, ale mladoch se vzpiral, ze on v zadnem pripade.
Odpoledne jsme sli na Allotment show - vyrocni zahradkarskou akci nasich pratel. Zacinalo to pro verejnost ve 2, ale nez jsme se vypravili z domu byly 3. Prosli jsme se po cele kolonii az k zahradce, ktera patri Emme, Jonnymu a Seanovi. Rostly jim tam maliny a ostruziny, tak jsme si natrhali a dali detem. Kdyz jsme sli zpatky, chytali stridave jeden a pak druhy zachvaty vzteku - ze oni dal nejdou, ze chteji jit jinam a jinudy, ze se chteji nosit, ze chteji dudlik, ze chteji napit, ze nechteji pit, ale jist. No hruza. Koupili jsme jim kus kolace kazdemu a tak byli chvili zticha, dokonce si pekne hladili pejska (kteremu rikali cesky "pejsek"). Ale pak to zase zaclo, takz jsme museli odejit. Ani jejich oblibene hriste s piratskou lodi nepomahalo od revu. Stavili jsme se na jedno do hospody, ale to taky neslo a ja je behem chvilky musela odvezt domu. A doma v pohode - pekne se okoupali, vypili mliko a sli spat.
V nedeli rano prselo, takze nic. Desi nam udelal k snidani palacinky, to si deti posmakly - volaly "more" a "yummy" a "delicious" (jeste, moc dobre, vyborne). Ovsem zase odmitli jit po obede spat, ze oni ne, ze si chteji hrat a nejlepe s maminkou. Nakonec zabrali a spali asi hodinu. Odpoledne jsme sli k Jonny a Emma na opekacku. Celou cestu jsme sli s revem, Matilda odmitala byt v kocare a tak zurila.. Uz se vycasilo a svitilo slunicko, takze jsme sedeli v zahrade a deti se bavily tim, ze poskakovaly kolem, seskakovaly ze zidky a pobihaly po baraku. Jejich dve kocky Max a Freddie se pro jistotu uklidily z dohledu a dosahu nenechavych rucicek. Najednou bylo 7 vecer a my museli domu. Zase rev, chudak Desi musel madam nest celou cestu domu. A doma vic revu, oni nebudou jist, nebudou se koupat, chcou smrdet kourem, nesvlecou si to spinave obleceni, oblicej si myt nebudou, ani vlasy, ne ne ne!
Kdo zna "temper tantrums" (zachvaty zurivosti) s jednim ditetem, tak si to zkuste se dvema najednou. Silene. Lide na ulici / v obchode / v hospode se na nas tak pohorslive divaji a nejvic nas toci, jak nam nabizeji nevyzadane rady, co s nima mame delat. Nejlepsi je to, kdyz ti tak radi 60-tilety bezdetny kumpan v hospode. Ale jo, bude lip, oni z toho vyrostou. Casem...
Ale abych je porad jen neocernovala - zlaticka to jsou a slusne vychovani. Rikaji pekne "yes please" a "no thank you" (ano prosim a ne, dekuji), "you're welcome" (neni zac) a "here you go" (tady to mas). Vodi se za ruce, nosi si hracky / flasky s pitim / dudliky.
Matilda se vcera rozhodla, ze bude spat s celou zoologickou zahradou a do postylky si naskladala - 2 pejsky, krokodyla, surikatu, 2 tygry, zebru, jezka, kocku, 3 medvedy, ovecku, zajicka, opici a maskota olympijskych her v Londyne Wenlocka. Kupodivu se do te postylky vesla. Pata spi zasadne se svyma dvema medvedama, beruskou, sovickou a opici.
A abych nezapomela, zacali jsme koukat na Vcelku Maju, takze vsechny vcelky jsou ted Maja a taky sledujeme pravidelne ovecku Shauna. Do toho jsou zamilovani a vydrzi na nej koukat hodiny a jeste se chechtat na spravnych mistech. Sikulky to jsou!
No comments:
Post a Comment