To zas byl tyden. V pondeli specham z prace domu a v autobuse po celou dobu cinkal zvonek. Tady se tim dava znameni ridici, ze chces dalsi zastavku vystoupit. Normalne se zmackne jednou, ale ted to delalo - diiiiing, ding-ding-ding, ding-ding-ding a to dokud ridic nedojel na zastavku a neotevrel dvere. A pak zase. Proste nekde byla chyba a zvonek porad zvonil. Chvilku se to da, ale kdyz v tom sedis hodinu, mas chut to rozmlatit kladivem.
V utery vecer jsme pro zmenu chytli zacpu. Mela jsem nasazene sluchatka a snazila se cist, kdyz jsme zastavili a ja koukam jak blazen. Ridic vystoupil a nekam odchazel. Divala jsem se co ostatni pasazeri, ale nikdo nic. Po chvili par lidi vystoupilo. Tak jsem si rekla, ze teda vystoupim taky a pujdu za roh, kde chytnu jiny autobus. Kdyz jsem vystoupila, uvidela jsem ridice, jak se vraci. Ptala jsem se ho, jestli teda pojede dal a on se na me blbe podivala rekl, co si jako myslim. Tak jsem potupne nastoupila a jela domu.
Ve stredu jsem si rikala, co me asi tak ceka do tretice. Zdrhla jsem o 10 minut driv at se vyhnu zacpe a libovala si, ze to dobre jede a nic necinka. Chyba! Najednou slysim, jak se dole bavi pasazeri a rikaji, ze je nekomu spatne. Kdyz jsme zastavili na nejblizsi zastavce, vystoupila pani s holkou asi 8 let a ta blinkala na chodnik. Pani odhodila sacek (s blitim) do kose a holcina uz vypadala docela lepe. Pomahala jim tam u toho jeste nejaka starsi pani a kdyz se autobus chtel rozjet, tak ta zacala bouchat na dvere, at ridic okamzite zastavi! Ze je nablito u zadnich dveri, ze ma vyhodit lidi a jet do depa, aby to nekdo uklidil. Ale spolucestujici se rozhodli, ze to uklidi oni. Ptali se, kdo ma papirove ubrousky a vodu. Ja dodala ubrousky a nejaky hodny pan to setrel a pak si vodou umyl ruce a jelo se dal. Domu jsem dokonce dorazila vcas!
Ve ctvrtek jsem si vzala dovolenou a sla pomoct segre s malou. Myslela jsem, ze si chvilku pospim, ale chyba. Matilda se pocurala do postele, takze jsem byla vzhuru zase uz po 6 a musela prevlict ji a pak postel a vsechno mokre hodit do pracky. Pak jsem se nachystala, dala detem snidani, oblekla je a odvedla do skolky. Vzala jsem vlak a jela do Broxbourne za Misou a malou Constance.
Bylo moc fajn, pokecaly jsme a ja ji ukazala jak se sterilizuje a odstrikava, kdyby potrebovala. Nakoupily jsme nejake vanocni darky, a stavila se porodni asistentka. Mala byla sladka, porad na me hezky spinkala a ja ji sla jednou prebalit. Tak si me pocurala. A pozdeji me pro jistotu celou poblinkala. Zlaticko J Rychle to uteklo a ja musela domu.
Vikend byl fajn, zasli jsme nakoupit darky na vanoce a nejake dekorace. V sobotu jsme upekli s detma pernicky a v nedeli je nazdobili. Z pudy jsme snesli stromecek, ale rozhodli jsme se, ze je jeste brzy ho postavit. Letos bude umely, nebudeme na vanoce doma a byla by skoda kupovat zivy.
Deti se uz hrozne tesi, na Santu, na darky, na snih. V jednom obchodaku jsme videli Santu, jeste tam nikdo nebyl, tak si s nama chvilku povidal a deti slibovaly, jak budou hodne. No Pata je lump lumpovic a taky jsem to Santovi rekla. V sobotu tak zlobil, ze jsme mu rekli, ze zadne vanoce nebudou. A Matilda plakala, ze je velice smutna, ze ona vanoce chce, protoze je hodna. No neni, ale je lepsi nez maly tyran, ktery si dela co chce a nas ignoruje, predstirajic hluchotu! Hluchy neni, mluvi pekne, zpiva a hlavne reaguje na "kladne" podnety jako: "Chces sladke / cokoladu?" nebo "Budeme zdobit pernicky". Ovsem vety stylu: "Ne, to nedelej!", "Stop", "Uklid hracky", "Nebij sestru" uspesne ignoruje. O vikendu jsem uvazovala, jestli ho zavezt do nejblizsiho sirotcince nebo jestli ho mam radeji prodat na organy. J