Ve ctvrtek a patek jsem se citila pod psa, bolel me cely clovek, ale nemela jsem horecku, tak jsem ani nikam nesla. Jenom zavezt deti do skolky a zase je privezt zpet. V patek jsme se mely s holkama sousedkama sejit u nas, ale ja jim vsem musela napsat, ze to rusim pro nemoc.
V sobotu byl Desi hodny, dopo vzal deti do knihovny a nakupovat a odpoledne s nema jel slavit narozeniny kamarada Craiga a jeho dcery Niny. A me nechal doma se vyspat. Vypadalo to jako nejaka viroza, bolela me hlava a kluby a v krku. Tak jsem si strikala sprej a brala paralen a doufala, ze se to zlepsi.
V nedeli bylo hezky a ja se citila lip, tak jsme se rozhodli, ze teda pojedu taky na oslavu Prvniho svateho prijimani male Sophie, dcery bratrance Johna. Meli to v bowlingovem klubu v Bearsden a na msi jsme nesli, jen na oslavu. Seslo se nas cca 50 dospelych a 20 deti a nase deti si to zase uzivaly. Hraly si s bratranci a sestrenicema a sirsim pribuzenstvem a ja sedela v koute a pila pomerancovy dzus a doufala, ze bude lip. Meli tam krasnou vyzdobu s jednorozcema, stejny motiv na dortu a v rohu fotokoutek se spoustou rekvizit - paruky, fousy, bryle, klobouky, celenky, cepice a pod. Deckam se to strasne libilo, uplne se tam vyradily a me nutily je porad fotit v ruznych maskach a pozach.
V pondeli jsem se probudila a zjistila, ze jsem ztratila hlas, docela opruz - ani na deti jsem nemohla zarvat! 😉. Porad jsem se dusila, takze jsem chodila vsude s lahvi s vodou a brala antihistaminy a paralen. A brala decka ven na prochazky, at se unavi a v noci spi. Tady na severu se rozedniva pred 5 rano, ale stmiva az pred 10 vecer a tak jsou z toho deti docela zmatene. Jeden den jsme sli do obchodu (uz nam tu otevereli obchod, hura!) a vedle je detske hriste a 3 hriste na fotbal / basket. A tam jsme nasli mic a hrali jsme si a kopali do balonu asi 2 hodiny a Pata byl zpivajici brankar a najednou bylo po 6 vecer a dorazil za nama z prace tatinek a deti nadsene, ze si muzeme zahrat vsichni spolu...
Mi zacalo byt pomalu lip, fungovat jsem porad musela, doma nakrmit deti, odvezt do skolky, zajit nakoupit, uklidit, posekat travu, privezt deti, jit s nema na prochazku, uvarit, vyprat...
A cekal nas perny vikend - v nedeli bezel Desi maraton a navic mela nase neter a moje kmotrenka Ava Prvni svate prijimani. Nastesti jsme se domluvili, ze do kostela nemusime, ze staci, kdyz prijdem na oslavu. Do toho si Desi natahl sval v noze a tak musel chodit k fyzioterapeutovi a chytil ode me ten hnusny virus. No parada.
V sobotu jsme zasli do Kirky do knihovny a vedle v muzeu meli festival Rimanu a Keltu. Chteli jsme se jit podivat, ale Pata se sprajcnul, ze nic nebude, tak nic. Matilda se podivala, sedla na dreveneho kone, nasadila helmu a vzala do ruky luk, ale nez jsme vytahla fotak, uz byla dole, ze taky nic. Pak jsme je teda potkali jeste ve meste a to se oba nechali milostive vyfotit. Zajeli jsme do zahradniho cetra pro keriky malin a rybizu, sazenice rajcat a hrasku, at to muzu zasadit na zahrade a mame v lete co zobat.
A taky jsme se stavili do specialniho obchodu s uniformama. Deti v srpnu nastupuji do skoly a musi mit uniformy. A ja chtela vedet, jakou velikost blejzru maji. Takze jsme si to vyzkouseli a maji oba velikost 2, ovsem visi to na nich. Pani rikala, ze jsou hodne hubeni a ty blejzry nejsou vypasovane. Maji tam ted nabidku - blejzr, kalhoty / sukne, 2 kosile a kravata jen za £55. Normalne ten blejzr stoji £40 za lehky letni az po £75 za teply vlneny. Jeste budou potrebovat boty, nejake polo tricka, svetry a dalsi kalhoty a saty / sukne, ale to dokoupim v lete. No je to palka, ale co se da delat...
A o maratonu zase priste...
No comments:
Post a Comment