Prazdniny v Kravarich - Dil druhy - Krtiny a Cesta domu

Tak krtiny Kubicka probehly v nedeli. Ovsem v patek panika, drazi rodice nemeli ani krestni rousku ani svici. Tak rychle objednat rousku u pani, co slibila ji do soboty vysit a pro svicku do Opavy do Charity. V sobotu dorazil do Ostravy Grant, tak zase  pro nej na letiste, no proste furt neco.

Krest probehl po 11 hodine, za kmotry sli Michal (bracha od Zuzky) a nase Misa. A jednu chvili to vypadalo, ze budu za Michala muset zaskocit - on jezdi kamonem a nebyl si jisty, jestli se vcas vrati. Ale stihl to. 

Kubicek byl zase jako obvykle moc hodny spinkal az do doby, kdy ho polili vodou, ale kdyz ho osusili, tak uz zas byl spokojeny a v klidu. Kuratko male. Asi jim ho seberu a adoptuju ho, takove hodne detatko. (Skoro jak muj kocour 😊). A oblecek mel ode me, stejne jako ten na svatbe. Jsem to ale hodna teticka ❤

Hostina byla v Buly Arena, jen my nejblizsi rodina a Opavaci, cca 20 lidi. Ovsem bylo silene vedro. Decka si chvili hraly na tom detskem hristi, ale bylo tak horko, ze jsem je musela vzit schladit na ledovou plochu. 😉 A po jidle a poharu jsme frceli domu - do bazenu, kam jinam. 

V pondeli jsem si sla pro ridicak a byl tam. Takze jsem rada, muzu zase v klidu ridit. A pres tyden jsem si sla vyzvednout pas, co mi tam lezel od lonskeho srpna, kdy jsem o nej zadala a podala si zadost na novou obcanku. Tu si vyzvednu zase priste...

A zasla si na zubni, bolel me zub, ale nastesti tam nemam kaz. A koupit babicce darek a kytici, v utery mela narozeniny. Ale to jsme se vraceli, takze se to slavilo v pondeli. Vsichni jsme ji poprali, nakoupily se makrely, opekali jsme je v krbu a fajne to oslavili. 

A druhy den se sbalili, nakoupili detem na cestu 10 rohliku a 2 knedliky (co si myslite ze celou dobu jedli?) a ve 3 nas Vitek se Zuzkou zavezli na letiste. Cely den byly prehanky a po ceste takovy slejvak, ze nebylo na krok videt a jelo se max 50km/h. Ale dobry, dorazili jsme vcas a na letisti vsechno v klidu. Deti si hraly v  detskem koutku a my dospeli si dali drink - my s Misou Bohemku a kluci pivo. Let byl v pohode, ale my meli na prestup jen 2 hodiny a ja byla trosku nervozni, at to stihnem. Museli jsme jit pres pasovku a tam nas poslali do fronty pro rodiny s detma a lidi s "osobnim dokladem - tj pas nebo idetifikacni karta) a to byla ta nejdelsi fronta. Stali jsme tam asi 30 minut a ja zurila. Misa s Grantem a Constance byli za nama o jednu radu, tak jsme se vzdycky v pulce potkali a rekli si Ahoj a sli dal a za 5 minut zase. Kdyz jsme sli k pasu pro kufry, tak nase byly 4 posledni. 

Rychle jsme se rozloucili a svihali ven z letiste, at zase vlezeme zpet na Odlety. Na EasyJet prepazce nam hodna pani letuska pomohla, my hodili batoh do kufru a dali ji to. Ani se nepodivala kolik to vazi a hned nas odbavila. Sli jsme zase rychle pres sekuritu zpet do terminalu a nastesti tam nebyla fronta, ale stejne to trvalo, museli jsme dat na pas kazde zavazadlo zvlast. Uz jsem si oddychla a rekla, ze ted jsem v klidu, ze vim, ze to letadlo stihnem. To bylo asi 19.45 a nam to melo letet v 20.55. Mrkli jsme se na tabuli a tam - zpozdeni, nas let ze se ukaze az v 21.15. Tak ze zajdem na drink do baru. Sedli jsme, dali drink a cekali. V 21.15 se ukazalo Brana 84, ale hned to zase zmizelo. Dva panove, co sedeli vedle nas rikali, ze to ani nevyrazilo z Glasgow. Ja na prasky. A zmenil se cas, ze se brana ukaze v 22.00. Deti unavene  a hladove, ale rohliky, knedliky i rizky byly bohuzel odbavene v tom kufru. Dostali bramburky a dalsi dzus a cekali jsme. Pak se to jeste zmenilo na 22.45 a my se pomalu ale jiste opijeli. To uz se letadlo pomalu blizilo z Glasgow na Stansted.  Tak jsme zavolali taxika, at nas teda nekdy po pulnoci vyzvedne.

Nakonec jsme odleteli po 23 hodine a do Glasgow dorazili opravdu po pulnoci s 2 hodinovym zpozdenim. Deti v letadle okamzite usnuly vycerpanim a ja si taky na chvilku zdrimla. Nastesti v noci neni zadny problem a domu jsme byli nekdy kolem 1 rano. Takze jsme byli na ceste skoro 12 hodin...

Doma nas vital prestastny kocour, ja ani nic nevybalovala a slo se spat. A rano jsem vstavala v 7.30 s Desim, ktery sel do prace. Vybalila jsem, hodila pradlo do pracky, posekala travu a sla odhodit deti k Ali, na 1.45 jsem mela schuzku u ocniho a musela jit nakoupit. Ocni - mela jsem ten problem se zanetem spojivek a celou dobu v Kravarich chodila slepa bez cocek, jen nekdy si nasadila bryle. Tak je to OK, zanet je pryc a ted zkousime jiny typ cocek...

Bylo fajn, ale hodne narocne pro nas pro vsechny. Chudak babicka varila, uklizela, prala a pomahala s detma (vnoucatama) a celou dobu byla v jednom kole. Vitek se Zuzkou (a Kubickem) to zvladli na jednicku, jsou skveli rodice! Chudak Misa byla na Constance vetsinu casu sama (Grant musel zpet do prace, tak furt lital tam a zpet), ale taky to zvladla. Constance je sladoucka, ale boji se vody, tak jeste neumi plavat. Ale pokud bych ji mela tyden az dva na vychovani, tak bych ji to mozna naucila - po tydnu si cachtala nozky a dokonce se ji to libilo 😉 A moji lumpove? Super! Vetsinou byli hodni, naucili se plavat a uzili si prazdniny se sestrenici a bratrancem. A rozmluvili se cesky.

Zitra jedem na vikend vlakem a pak trajektem na Kilchattan Bay na ostrove Bute, budeme tam spat v apartmanu s Aileen, Garym a jejich syny Benem a Jamiem. Zpet uz v nedeli vecer. V pondeli ma Ben narozeniny, v utery tchyne Jo... No zase narocny tyden...