V pondeli jsem vyzvedla deti a po skole jsme jeli do dramataku a ja mezitim rychle nakoupit a do knihovny. Vratit a pujcit nove knizky pro deti, cteme kazdy vecer aspon dve a Pata si pak cte dalsi 3-4, tak mame spotrebu. Vlezla jsem pak do Tesca, ze nakoupim nejake zakladni potraviny a neverila vlastnim ocim. Vsude plno veci a darku ke svatku matek (ted v nedeli), ale zadny chleba. Vzala jsem posledni baleni bagels (zidovske housky) a hot cross buns (sladke pecivo, co se tu prodava pred velikonocema) a rikala si, ze to nejak musime prezit. Na snidani budou cornflakes nebo ovesna kase a odpo na svacinu bagel s pomazankovym maslem nebo hot cross buns.... Desi sehnal ve meste posledni chleba, tak jsme hlady netrpeli, ale oba jsme nevericne kroutili hlavou, co ti lidi blbnou...
V utery rano jsme se probudili a chumelilo. Hodne! Oblekla jsem deti a vyrazili jsme ve vanici na zastavku. Cekali jsme s dalsimi rodici na skolni autobus a ten porad nejezdil. Miles volal do skoly a tam mu rekli, ze je Tommy s autobusem na ceste, ale ze uvizl v zacpe. Ze je kalamita a mame byt trpelivi. Cekali jsme tam v tom necasu asi 45 minut a pak to vzdali a sli domu s tim, ze bud muzem nechat deti doma (skola to tolerovala) nebo je zkusime zavezt pozdeji, az se to uklidni. Ani jsme se doma neohrali a prisel soused Jason, jestli jsou decka ve skole. Rikam mu co se stalo a on se nabidl, ze je tam zaveze v jeho 4x4 aute. Tak jsme oblikla decka, ktere chvili protestovaly a rekla mu at pocka, ze prinesu z auta detske sedacky. A Jason (je policajt) rekl, ze nepotrebujem, ze je to "v nouzi" a ze to bude dobre. Decka mely radost, ze jedou s policejnim doprovodem a citily se dulezite. Odvedla jsme je az do skoly, kde si zapsali pozdni prichod (cca 30 minut), ale chapali, ze to nebylo nasi vinou.
Ve stredu jsem si sla konecne po tydnu zabehat a neco pofotila. Vsude byly porad vysoke zaveje snehu a nekde se nedalo bezet, protoze to bylo namrzle, ale stalo mi to za to. A bezela jsem i ve ctvrtek a dneska (patek)... Taje to, ale pomalu. Fotky 57, 64 a 66 jsou focene ze stejneho mista v prubehu tech 3 dnu. A 67 je pro srovnani - takove hromady snehu tam jsou podel cesty. Kdyz projizdi auto, musim uskocit do zaveje...
Ve stredu po skole chodi deti do plavani. Ted jim konci zimni blok, a tak jsme dostali email, ze je muzeme zapsat na dalsi hodiny. Ze Matilda postoupila do 3. urovne, ale P zustava ve druhe. Jsem si myslela, ze je to chyba a online je zapsala oba do treti urovne. Ale Desi jim pro jistotu volal a mluvil s jejich ucitelkou a ze ne, ze Pata opravdu nesplnil vsechna kriteria a do treti urovne nepostoupil. Co ted? Nechtela jsem, aby byli kazdy jindy a jinde, je to logisticky narocnejsi a moc je to mrzelo, Pata usedave plakal a nemohl to pochopit. Takze teda budou chodit oba znovu do druhe a pak se uvidi. Matilde to nevadi, je rada se svym brachou a ted se muze vytahovat, ze je v necem lepsi.
Vecer jsme meli na 6 schuzku s Mrs Smith a Stephanie (maminka jejich spoluzacky Rosany) se nabidla, ze mi je pohlida, abych tam mohla jit taky. Decka byly nadsene, ze jdou domu k Rosanne (to je Patova druha pritelkyne) a ja taky, ze se potkam s Mrs Smith a poslechnu si, co ti moji lumpove. Tak pry jsou ve skole skveli - chytri, vnimavi a poslusni, Pata je obdivovan a milovan vsema holkama (pasa a jeho harem?) a Matilda je pilna a usmevava a porad dobre naladena. Nepotrebuji se navzajem, maji sve pratele, ale kdyz chteji, tak si hraji spolu. Ano, Pata je vyrazne popredu ve cteni, ma krasny krasopis, vsechno se mu dari. Matilda se snazi a lepsi se ji rukopis, pocitani ji jde taky, ma vybornou pamet. Takze pani ucitelka je spokojena. 👍
Ve ctvrtek rano nas probudilo pipani kouroveho alarmu v obyvaku. Aha - chce to vymenit baterky. Sli jsme dolu snidat a Desi se to pokousel sundat ze stropu. Neuspesne. Stal na gauci a kroutil s tim, ale nic. Tak jsme tam vlezla ja, kroutila s tim a nic. Poslala jsem zpravu sousedkam, jestli vi, jak to sundat a hned dorazila Audrey, ze to je prece jednoduche. Ze prece se to musi... A neslo to. Ja stale v pyzamu, deti v pyzamu a uz byl cas se oblict a vyrazit do skoly. A celou dobu to pipalo. Pip Pip Pip. Kdyz jsme se vratila domu, zkousela jsem to sroubovakem, ale bala jsem se, ze to vyrvu ze stropu. Oknem jsem videla, ze se vratil soused Brian, tak jsme ho odchytla a poprosila, jestli by mi nepomohl. Stal na gauci, snazil se to odsroubovat, ale nedarilo se. Furt to pipalo... Nakonec psala Emma, ze se tam musi strcit sroubovak do zdirek a pak pootocit a sundat. Super, po dvou hodinach jsme to vypnuli, ale ja nemela stejnou baterku. Nastesti Brian mel, tak ji donesl a alarm zase nasadil zpet. Co bych si tu bez tech sousedu pocala? Slovy klasika - "Musime si pomahat" ❤
A dalsi vesele historky? Clara (prvni pritelkyne) se chtela s Patou libat s jazykama, ale on se statecne nedal! 😱 Jeste jim neni 6 a uz francouzaky? A Matilda potrebovala libru, aby mela dost penez na darek pro me ke dni matek. Ze je prodavaji ve skole. Ja nemela v penezence zadne drobne a tak ji rikam, ze az se tatinek vrati z behani, ze se ho ma zaptat a on ji tu libru da, pokud ma. A mala prisla za chvili s usmevem, ze mu ji vzala z penezenky. Tak jsme ji museli vysvetlit, ze se musi nejdriv zeptat, jinak je to kradez. Chuderka z toho byla dost nestastna, ale snad to pochopila....
Zase nas ceka perny vikend - v sobotu dvoje narozeniny - Jude T (Matildin chlapec) a Lucas se tridy a v nedeli Svatek Matek...
No comments:
Post a Comment