V pulce rijna mely deti tyden podzimnich prazdnin. A volno i v patek 13.10 a tak jsme se rozhodli to vyuzit a zajet do Londyna. S tim, ze pojedem v patek, jeden den se stavime za Misou, Grantem a Constance do Broxbourne a pak za Emmou a Jonnym do Londyna. A domu zase v pondeli, protoze Desi nema dost dovolene.
Vyrazit jsme chteli v 7 rano, ale panacek si daval nacas, nechtel vstavat, pak snidat a pak se oblict, takze jsme byli na ceste az po 8. Bylo hrozne pocasi, silene prselo a foukalo a chvili nebylo na krok videt. Jeli jsme opatrne a v 11.30 byli na Mainsgill farme, kde jsme si dali jidlo a decka se na chvili problehly. A u Leeds jsme chytli zacpu, pak u Peterborough zase, P se pocural a M poblila, dalnice M25 byla jedno velke parkoviste, no hruza. Psala jsem si s Misou stylem: vsechno dobry, jsme u vas asi po 3, pak po 4, v 5 a nakonec jsme dorazili v 6 vecer po 10 hodinach cesty. Spinavi a vycerpani. Dali jsme pizzu, pivo, prosecco, chvili pokecali a sli brzo spat.
Rano jel Grant vyzvednout rodice na letiste (vraceli se z Noveho Zelandu), my jsme posnidali a pobalili se a pred 10 zase vypadli. Takova rychlovka, no...
Psala jsem Emme, ze jsme na ceste, ale ta panikarila, ze neni nachystana a tak jsme se jeli podivat na nas stary dum a neco nakoupit do Asdy. Nas stary dum vypada stejne, stejne zavesy a zaluzie, moje kvetinace na oknech, ale je videt, ze o zahradu se nikdo nestara. Bylo mi smutno, ale hned to preslo. Hnusny smradlavy Londyn uz moc nemusim. Neni kde parkovat, nikdo se s tebou nebavi, ted jsem spokojenejsi a stastna. V Asde jsme si koupila 2 pecny polskeho chleba, 2 Magi do polevky a 2 vegety plus kysele zeli. U nas jsem to v supermarketu nevidela a tak jsem si poridila zasoby...
K Emme jsme dorazili po 12.30, zacpa ne? 😜 A nedalo se zaparkovat u nich pred barakem, takze jsme byli az nekde na konci ulice a vsechno to k ni museli nanosit. Bylo to jako bychom se videly vcera, pokracovaly jsme tam kde jsme skoncily. Ja ji videla v cervnu a kvetnu, Desi tam byl v zari, ale deti ji nevidely rok. Tak byla prekvapena jak vyrostli, jak maji skotsky prizvuk, jak ji stale milujou! Sli jsme se projit na nasi Brooks farm na zviratka a pak na obed do jedne hospudky a vecer do nasi mistni Hare & Hounds.
Ta uz brzo nebude, majitele Malcolm & Rita ji pousti a stehuji se do pryc. Bylo to hodne smutne setkani. Behem pul roku jim zemreli vsichni 3 labradori a ted jdou pryc, zustali jim jen kocky Becks a Tiger a papousek ara Rani. Posedeli jsme, pokecali, prisla spousta nasich kamaradu a znamych a bylo to jako za starych casu...
V nedeli jsme se vydali do mesta na prohlidku a hrali si na turisty. Vzali jsme autobus k St Paul's Cathedral, prosli se pres Millennium bridge na druhou stranu k Tate Modern, mrkli na Shakespearuv Globe a Tower v dalce a vydali se po South Bank podel Temze kolem Narodniho divadla, OXO tower k London Eye, pres Westminstersky most k Big Ben, kolem Downing St na Trafalgar Square a do Covent Garden. Bylo nadherne pocasi, slunicko svitilo, sem tam mracek a vsude davy turistu.
Emma byla v praci (je jevistni manazerka v Kralovske opere), ale kdyz jsem ji psala, ze jsme za rohem, tak pro nas zaridila vstup do zakulisi. Prosli jsme se pres orchestriste, do hlediste, ukazala nam kralovskou lozi s trunem, kralovske zazemi - kde si davaji jidlo, kralovskou toaletu (nefotila jsem) a vzala nas do zakulisi za jeviste. Meli tam kulisy z Alenky v Risi divu a tak si deti sedly na Praseci kreslo, zahraly kroket s plamenakem a koukaly na masky. No nadseni!
Po ceste zpet jsme zase skoncili v hospode, zase videli dalsi lidicky a se vsema jsme se rozloucili. Bylo to dost smutne vedet, ze az prijedem priste, hospoda nebude. No bude, ale predelana a kdovi kdy se zase uvidime...
Vyrazeli jsme domu v pondeli, kdy mela uderit na Irsko a Skotsko tropicka boure Ophelie. Jeli jsme opatrne, byla divna zluta obloha a behem chvilky Pata zvracel (coko kulicky a coko mleko na snidani nejsou tak dobry napad!). Zase jsme staveli na Mainsgill farme na obed, ale dlouho jsme se nezdrzovali a svihali domu. V Anglii bylo pocasi OK, ale Skotsko uz bylo horsi. Posledni 2 hodiny prselo a foukalo, ale zvladli jsme to a dorazili po 6.30 vecer, takze za 7 a pul hodiny. Od nas do Londyna je to cca 650km a asi 7 hodin cesty. Po ceste blinkala i Matilda (vajickovy sandvic na obed je blby napad) a doma nam Pata poblil celou chodbu. Dvakrat! (Moje chyba, zapomela jsem jim koupit tabletky proti nevolnosti, dobre mi tak!)
Takze vylet se nam vydaril, Londyn je porad bajecny, pokud ho ale navstivis jako turista, zit bych tam nechtela. Moc jsem si uzila pokecat s kamarady a kamaradkama, bylo fajn vedet, ze se nic nezmenilo (zmenilo, hodne - boura se a stavi a pod) a ze je nam spolu porad i po tak dlouhe dobe fajn a mame si co rict. Moc mi chybi, ale mam svuj zivot tady...
No comments:
Post a Comment