Stale nejsou uplne zdravi...

 ale uz se to lepsi. Porad kaslou a kychaji, hodne spi a moc neji, taky hodne rvou, ale uz se smeji a hraji si.

Vcera konecne dorazila odsavacka na vysavac. Hned jsem ji musela vyzkouset - nejdriv na sobe a pak na detech. Vubec jim to nevadilo, naopak se jim to moc libilo a smali se u toho. Pro ty co nevedi - je to takove plastove udelatko, jeden konec se nasadi na hadici od vysavace a druhy strci do nosni dirky, odkud vysaje hleny. Male deti totiz neumi smrkat.

Pocasi tu stoji za prd, takze jsme porad doma. Mame tu v Britanii povodne, vichrice a dalsi chutovky, a tak vegetime doma. Jen vcera bylo krasne, a tak jsme se sli projit a skocili do obchodu pro sunar a par zakladnich veci. Opet v kocarku oba okamzite usnuli, ale jakmile jsem je zaparkovala doma, hned se probudili a spustili rev.

Zacinaji si spolu hrat, radi pasou konicky a Patrick se dneska dokonce poprve sam otocil z briska na zada. A uz nechteji lezet, ale sedet a koukat na svet a pozorovat, co se deje. Matilda bude za chvili sedet sama bez podpory a Patrick taky. A milujou hru na letadlo, kdy je zvednem nad hlavu a oni zpevni telo, roztahnou ruce a litame. Hlasite se smeji a maji z toho desnou radost.

A mluvila jsem se svagrovou Joanne, co ma ty 3 krasne holcicky. Jeji dve mladsi zrzave Ava (4) a Mia (3) si tuhle hraly v pokojicku - na tetu Baru a strejdu Desiho z Londyna. A drzely 2 panenky, kterym rikaly Patrick a Matilda. A Ava rika Mie - "Desi, okamzite mi dej Patricka, ty ho neumis drzet" s uplne stejnou dikci a vyrazem jako ja. :o) Jsou to zlaticka a moc mi chybi...

Fotky jsou ze vcerejsiho odpoledne:

Oba jsou nemocni

Zacalo to v nedeli, kdy mel Patrick rano uplne modre rucicky a vypadal unavene. Sice se na nas porad smal, ale nezdalo se mi to. Venku bylo sedo a prselo jen se lilo a tak jsme se vsichni zabalili do periny a zustali v posteli az do poledne.

Zacal taky kychat, kaslat, teklo mu z nosu, oci a mel teplotu. Navlikla jsem ho a zabalila do deky, na hlavu nasadila cepici a dala mu Calpol (lek s paracetamolem pro deti). Hodne spal a docela dobre jedl, tak jsem si myslela, ze to prejde. No nepreslo a navic to chytla taky Matilda. Ma stejne priznaky a teplotu kolem 37,4.

Vcera byli pres den oba silene omrzli, ale aspon jedli a docela hodne spali. 

Ovsem vecer to zaclo. Usinali nam v naruci, ale jak jsme je chteli odlozit, hned se vzbudili a zacal rev. Dostali oba Calpol, Bonjelu na dasne, ale nic nezabiralo. Matilda nakonec zabrala kolem pulnoci, prebalena, nakrmena a zabalena v detskem spacaku a dvou dekach. Ovsem mlady pan odmital spolupracovat. Byl najezeny, prebaleny, v teple a suchu, ale rval, jako by ho vrazdlili. Desi musi rano v 7 vstavat a tak jsem ho poslala spat do pokoje pro hosty a ja cekala, az princatko konecne usne. Uz jsem toho mela taky plne zuby a bylo mi ho moc lito. Nakonec usnul kolem druhe rano...

Matilda se rano vzbudila v 7.45 a vypila pul lahve mlika a zase usnula se mnou ve velke posteli. Patrick spal do 9, kdy taky vypil pul flasky a usnul a tak jsem si rikala, ze uz budou asi v poradku. No nebyli. Vsichni jsme na hodku usnuli a pak se oba probudili, ze by teda neco maleho snedli. Kdyz jsem dokrmila Matildu, Patrick se pokakal. Chytla jsem ho, ze ho zajdu prebalit a v tom se Matilda tak poblila, ze zblila celou postel - od prosteradla pres polstare a perinu. Chudera mala. Tak jsem ji umyla a prevlikla, pak Patricka a nakonec sebe a postel.

Vubec nemaji chut k jidlu, obcas na chvilku usnou, ale hlavne poradaji soutez ve rvani - "Kdo da vic decibelu" a "Jak dlouho to maminka vydrzi nez ji prasknou bubinky". :o)

Matilda ted zabrala a Patrick si hraje v "jungle gym", tak snad uz je jim lip. Z nosa jim nastesti netece, ale tu odsavacku na vysavac (jak me vcera Hanka a Regi poucily, diky holky) jsem stejne koupila. 

Tak drzte palce, at to s nema zvladnu. Jedno nemocne dite je zabiracka, ovsem dve jsou na masli...

Vaha v 5-ti mesicich

Tak jsem dneska konecne dorazila do poradny vcas a nechala je zvazit:
Patrick ma 6.10kg a Matilda 5.05kg.
Ano, na svuj vek jsou mali, ale podle korigovaneho veku (22t - 8 = 14tydnu) jsou uplne v norme.

Dvojcata maji 5 mesicu‏

Neuveritelne to leti. Pripada mi to, jako by to bylo vcera, kdyz jsem se chystala do nemocnice a oni ti moji mali drobeckove uz maji 5 mesicu.

Tak co noveho?

Matilda se nam vcera 3x sama pretocila z briska na zada! Je desne sikovna. Cvalik malik (Patrick) pase pekne konicky, ale pretocit se jeste neumi. Ale uz se oba pekne drzi, snazi se stavet na nozky a sedet. A porad se vrti a vsechno je silene zajima. Kdyz je posadim spolu, tak si dokazou na chvili hrat sami. Povidaji si a chytaji hracky. Maji radi ty hlucne, takze jsou v kurzy ruzne rolnicky a sterchatka. A taky vsechno strkaji do pusinky a ozuzlavaji. Zacinaji jim rust zoubky a tak slintaji jedna radost. A placou, protoze je to boli. Mame na to specialni gel, ale ten zabere jen na chvili. 

Nejhorsi je to vecer, kdyz se tatinek vrati z prace. To spusti oba rev, chcou se nosit a hladit a hrat si a nenechaji nas vydechnout. Ale kolem 11 je konecne klid, jsou nakrmeni a posilame je do postylky. Spinkaji az do 7-8, dneska dokonce do 9 do rana. Pak je nakrmim, prebalim a strcim do velke postele a oni spi az do 12 nebo 1 odpoledne. A ja mam cas na "lumparny". ;o) No nemam, nez se umeju, uklidim, vyperu a nachystam se na cely den, jsou uz vzhuru a po nakrmeni a prevleceni vyrazime ven na prochazku a obchuzky. To musime do obchodu pro mliko, to k doktorovi pro recept, do lekarny nebo jen tak. 

Pres tyden jsem se sla podivat na Brooks Farm - farmu tady za rohem. Vedela jsem o ni, ale nikdy tam nebyla. Maji tam ruzna zviratka - kravicku, prasatka, kozicky, poniky, ovecky, osliky, lamy, slepicky, a ty vsechny si muzes pohladit a nakrmit. Neni to moc velke, ale zato velice zajimave. Aspon to tem mestskym detem ukaze, jak takova zviratka doopravdy vypadaji a ze fakt existuji. Mali z toho pochopitelne nemaji rozum, ale pro me to aspon znamenalo, ze mam cil cesty a ze nejdu jen tak po ulicich odnikud nikam. Oni jsou nekdy odpoledne uknourani a chteji spat nejlepe v pohybujicim se kocarku. A tak ja chodim kazdy den aspon na hodku ven. A jak rikam, nejlepsi je, kdyz ma ta moje cesta ucel a cil. 

Dneska pujdu k doktorovi pozadat o recept na sunar a vitaminy, pak odnesu prihlasku do skolky (jeslicek, je to jen tak nezavazne, predbezne), v poradne je necham zvazit a pak se stavim k Jonnymu. Ma pro nas totiz bio-zeleninu z jejich zahradky. To mi cele zabere asi 2 hodky, mali se vyspi a ja mam aspon nejaky pohyb.

Minuly vikend bylo krasne a my jsme jej skoro cely stravili v zahrade. V sobotu Desi vytahl gri,l a tak jsme si poprve letos upekli burgry, veprove a klobasu na nasem grilu. Deti nedostaly, jsou na to jeste moc male, ale pristi rok snad uz jo. :o)

A tuhle sobotu bylo opet docela pekne a tak jsme se vydali na dlouhou prochazku po Marshes. Na Waterworks meli slavu, otevirali tam "zahradu divokych zvirat" (wildlife garden), hrala tam kapela, meli tam stanky a faborky. Vsude plno lidi a v te jejich slavne zahrade meli pavouky, jesterky a dalsi havet. Ale uz to koncilo, tak jsme to asi nejak nepochopili nebo co. Pak jsme sli na Springfield park a tam meli dalsi akci - Strom splnenych prani. Na kousek barevne slidy ve tvaru srdicka, ptacka, oblacku atd jsi napsal fixem sve prani a to pak zavesil na strom. Vypadalo to opravdu moc hezky a taky jsi si mohl ta ruzna pranicka precist. Odtud jsme to vzali pres Marinu zpet na jizdarnu, pohladili konicky a sli na jedno. Deti se po tech 3 hodinach probraly a dozadovaly jidla, takze jsme se nezdrzeli, nakrmili je a sli domu. 

Dvojcata na krtinach‏ (psano 4.9)

Tak krtiny uz mame uspesne za sebou. Bylo to docela narocne, ale vsem se moc libilo.

V patek dorazila tchyne a vecer pak svagrova Aileen s novomanzelem Garym (byli jsme jim pred mesicem na svatbe). V sobotu prijeli z Glasgow svagrova Joanne s manzelem Stuartem a 3 dcerami Emily, Ava a Mia, svagr Brian s manzelkou Laurou a detmi Hannah a Thomas a svagr Maurice. Z Ceska dorazili nasi, Vitecek a teta Krista. Takze jenom nase rodina citala 16 dospelych, 5 deti a 2 nemluvnata. Plus jsme chteli pozvat nejblizsi pratele a to jsme se uz blizili k 50 lidem. Proto jsme nechteli delat oslavu doma, ale objednala jsem salonek v nasi mistni hospode a nedelni obed jen pro nejblizsi rodinu. Pratele jsme pozvali do kostela a pak na drink.

Takze jak to probihalo. V sobotu to u nas bylo jak na Vaclavaku - nejdriv se stavila Aileen s Garym, ze jdou do mesta. Pak dorazil Maurice, dala jsem mu najist a on ze jde taky do mesta. Tchyne mela chripku a chtela si jit na chvili lehnout (spala u nas), ale prijeli Brian s Laurou a detma Hanah a Thomas. S tema jsme posedeli u nas a pak vyrazili na veceri do hospody.

V nedeli se cela rodina sesla u nas a nekteri vyrazili na 12 hod na msi, nekteri az na krest na 1. Kostel St. Joseph je od nas 5 min pesky a hotel, kde vetsina spala taky, takze to bylo celkem jednoduche. Ja si zasla rano ke kadernikovi (musim byt prece krasna, ze?) a pak uz vsichni byli u nas. Pomohli nakrmit deti a ja je prevlikla do specialnich oblecku. Matilda mela na sobe saticky usite ze svatebnich satu Desiho maminky. Byly v nich pokrtene vsechny jeji deti a ted nase Matilda. Patrick mel na sobe bile kalhoty s naprsenkou a kosili. A oba meli na nozkach boticky ve tvaru kralicku - ruzovy a bledemodry, co dostali od nasich pratel Johnyho a Emmy, kdyz se narodili. Vypadali oba kouzelne.

V kostele nas bylo asi 50 a pan farar z nas mel radost. Rikal, ze je tam snad dalsi krest, ale zadni dalsi lidi tam nebyli a tak zacal. V pulce ceremonie se me ptal, jestli vsichni ti lide patri k nam a ja rekla, ze jo. Ale pak me vyhuboval, protoze uplne na konci, kde jsem nevidela byli 4 lide s holcickou taky na krtiny. Tak serval je, ze prisli pozde, sedi blbe a zacinat znova kvuli nim nebude. Je to takovy srandista, ten otec Jim. Kdyz krtil nase slunicka, tak ani nepipli a byli uplne hodnoucci. Za kmotry sli Matilde Misa a Vitek a Patrickovi Joanne a Brian. Smali jsme se, ze vlastne nic moc nedelali, jen tam stali a pak Misa a Brian drzeli chvili svicku.

Po obradu jsme se teda vydali do hospody, kde jsme meli obed a pak se jedlo a pilo az do vecera. Bylo super, kolik lidi nam prislo poprat. Vsichni se dobre bavili a kolem osme jsme vypadli. Nasi s Misou a Grantem odjeli domu do Broxbourne, kamosi vesmes domu, ale McGarry's prisli i s detma k nam a parilo se az do pulnoci u nas. 

V pondeli mel Desi volno. Tchyne odjizdela uz rano a vetsina lidi z Glasgow taky, takze jsme je ani nevideli. Ale stavili se nasi s Vitkem a tetou Kristou. Zasli jsme male zvazit - Patrick uz ma 5.81kg a Matilda 4.77kg a pak na prochazku. Zdrzeli se do vecera asi do 6 a pak jeli. Odlitaji dneska, ted jsou na ceste na letiste. Z malych byli nadseni - jak jsou velci, jak drzi hlavicku, jak jsou krasni a hodni, jak se porad smeji. Opravdu byli cely vikend moc hodni, oba dva. 

Vyzrali jsme si to vcera vecer, kdy byli omrzli a furt knikali a odmitali spolupracovat. Ale ted jeste spi, takze snad dobry a vse se vraci do normalu. Tj spi od pulnoci do 8 do rana, pak je zase nakrmim a oni spi do 12, pak nakrmim a jdem se projit, hrajem si a ja jim zpivam a recituju. Basnicek a pisnicek uz znam vic, diky za "youtube" a intenet! Proste mi vetsinu dne a noci prospi, aktivni jsou hlavne vecer, aby si jich uzil taky tatinek, ze?

Dvojcata maji 4 mesice‏ (psano 20.8)

Silene to utika, prckove meli v patek 4 mesice. Zvazit je zajdu asi az zitra, takze jen hadam, ze Patrick ma pres 5 kila a Matilda pres 4. Pokud budete chtit vedet presna cisla, tak mi napiste a ja dam vedet. 
A co noveho? 
Jak jsem posledne psala, tak jsem se s nima vydala do me prace. Rano mi trvalo je nachystat a vypadnout, ale v poledne jsme konecne vyrazili. Desi volal, jestli nechci zajit nejdriv na obed do nasi oblibene restaurace a az pak do prace, ze to bude lepsi. Souhlasila a tak jsem se s nim potkala pred restauraci. Cesta busem byla v pohode, ridic mi snizil napravu, takze jsem najela v pohode a mela jsem dost mista pro kocar a sedela vedle nej. Deticky celou cestu prospaly. Takze jsme nejdriv zasli na obed a vsichni cisnici se sebehli obdivovat me krasne deti. Oni me znaji, chodivali jsme tam na obed kazdy tyden a pamatovali si me, kdyz jsem byla tehotna a obrovska. Ja jim slibila, ze se jednou s detma stavim. Obed jsem si uzila a pak sla s Desim ukazat deti k nemu do prace a teprve potom do moji, ktera je za rohem. Tam se na nas kolegyne sesypaly jak mouchy na med a deticky sly z ruky do ruky. Holky z admin, kolegove a kolegyne architekti, sefka a dokonce partneri (reditele) se prisli podivat na ty moje kuratka. Asi po hodine jsme uz ale museli vyrazit domu. Mela jsem trosku strach, ze se po ceste vzbudi a budou mit hlad, ale byli strasne hodni a unaveni a spali az domu. Takze ted vim, ze se to da a muzu si to opet zopakovat. Sylwia, moje asistentka, se koncem mesice vraci natrvalo zpet do Polska a tak s nima bud zajedu na obed nebo je necham doma Desimu a zajdu vecer na drinky.
A dalsi vylet, ktery jsme absolvovali byl na venkov do mestecka Broxbourne, kde bydli Misa a Grant. Zajeli jsme tam minulou nedeli. Pocasi nam pralo, bylo krasne a tak jsme se zasli projit kolem reky. Detem se to libilo, Patrick to pochopitelne prospal a Matilda se zajimala, co kde lita. Sedli jsme na drink, ale deti mely hlad a prudily, tak jsme se rychle vratilili k Mise domu. Oni nam udelali super veceri, pojedli jsme a uz zase frceli domu. Moc jsme si to uzili a tak to urcite zopakujem. Je to asi 45 min autem, takze v pohode.
No a Misu a Grantika jsme si uzili taky tento vikend. Oni meli listky na V festival, ale nesehnali tam ubytovani a tak spali u nas. Je to bliz nez aby se vraceli celou cestu domu do Broxbourne. Takze se stavili v sobotu v poledne a hned tam frceli, prijeli v noci a ani jsme je neslyseli. V nedeli dopoledne si pohrali s detma a jeli zase zpet, aby se vratili v nedeli v noci. Oba maji dneska volno a tak odjizdeli az dneska rano. 
My v sobotu zasli na "allotment show" - vyrocni show zahradkarske kolonie. Jak jsem se uz asi zminila, tak nasi pratele Jonny, Emma a Sean tam maji zahradku a kazdy rok je velka show, tak jsme ti to nemohli nechat ujit. Bylo ale silene vedro, 30 stupnu a tak jsme tam zasli az pozdeji odpoledne. Nakoupili jsme (a dostali) spoustu bio zeleniny a ovoce, doma pecenych kolacu a "cup cakes". Mnam. No a vcera bylo jeste vic vedro, tak jsme se schovavali doma a vecer zasli k Jonny a Emma na barbecue. Opekali parky, burgry a uplne fantasticke zebirka. Posmakli jsme si! 
Ja jsem v pohode, s detma to sama zvladam. Oni mi jedi o pulnoci a pak spi do 6-8 do rana, kdy je nakrmim a oni spinkaji dal az do 11 nebo 12. Odpoledne si hrajem a ja jim zpivam (ja vim, silene, ale zatim neumi utikat) a recituju. To by jeden neveril, na kolik pisnicek a basnicek jsem si vzpomela. Myslela jsem, ze znam jen Prsi prsi a Skakal pes, ale prekvapuju se a zpivam Pasla ovecky, Holka modrooka, Kdyz jsem sel z hub, Vysoky jalovec, Bezi liska k taboru a dalsi klasiky. Pokud mate nejake dalsi, sem s nima.  

Dvojcata na Olympiade‏ a u more (psano 6.8)

Desi sehnal listky na prochazku po Olympijskem parku a tak jsme tam vzali i deti. Listek pro dospeleho stal £10 a pro deti £5. Jo, i pro tak male deti. Byla tu afera, ze kdyz lidi kupovali listky pred rokem a vic, tak nevedeli, ze budou mit dite, ale dlouho byli poradatele neustupni a tak jsme pro dvojcata radeji ty listky zaplatili. Myslim, ze deti pod rok maji vstup zdarma, ale co...

Takze jak to probihalo. Listky jsme meli na stredu 1.8 na odpoledne. Mrkli jsme jak Bradley Wiggins vyhral zlato ve 4 odpoledne a sli. Jak jsem se asi zminila, je to tu od nas kousek, takze jsme sli pesky. Ale ne pres hlavni vchod na Stratford, ale sli jsme pres Eton Manor asi 30min od nas. Uz po ceste nas dobrovolnici smerovali na brany, takze nebyl problem to najit. Skoro nikdo tam nebyl a tak jsme byli hned u bezpecnostni prohlidky. Hned jsem hlasila, ze mam tekutiny (mliko pro deti). Pozadali nas, abychom rozlozili kocarek a kazdy prosel s jednim ditetem. Pochopitelne videli v tasce flasky s mlikem, ale mela jsem tam taky nuzky. Dalsi mliko jsem mela v krabicce z kartonu (tetra-pak) a ten zubama neotevres. Klidne jsem jim to vysvetlila, nuzky i karton a flasky s mlikem ukazala a oni byli hodni a nechali nas projit. 

Co vam mam povidat. Areal je to obrovsky, moc hezky udelany a atmosfera byla skvela. Dokonce tam maji golfove voziky pro ty, co jsou mene mobilni, takze vas zavezou kam potrebujete a taky invalidni voziky na pujceni. My to vzali od Velodromu k Olympijskemu stadionu a zase zpet. Je tam spousta cest a cesticek, kolem reky, po hlavnich promenadach. Vsude spousta lidi v narodnich barvach, s vlajkami vsech moznych zemi. My si vystali frontu, abychom se mohli vyfotit s olympijskymi kruhy a hodni dobrovolnici nas vyfotili celou rodinu. Je tam spousta stanku se suvenyry, jidlem a pitim a nezdalo se to az tak prehnane drahe. Asi kolem 7 jsme nakrmili deti na lavicce pred Olympijskym stadionem a pak je sli prebalit. 

A svete div se, nekde se stala chyba. Dosli jsme k zachodum s piktogramem "prebalovani deti", ale tam zadny prebalovaci pult nebyl. Ptala jsem se pani, ale ani ona ho nevidela. Sli jsme k dalsim zachodum, a tam totez. Obrazek, velka kabinka, ze se tam vesel nas dvojkocar, ale zadny prebalovaci pult. Deti uz plakaly a tak jsme je prebalili na podlozce polozene na zavrenem odpadkovem kosi. Divne. Sli jsme to rict poradatelum a ti potvrdili, ze uz si nekdo stezoval. Hmmm...

Ale jinak to nemelo chybu. Uprostred reky Lea staly obri obrazovky, na kterych jsme sledovali dramaticky zavod v plavani, kdy Skot Michael Jamieson vyhral stribro. Desi mel s sebou skotskou vlajku a tak jsem ho hned vyfotila. Videli jsme taky studio BBC, odkud se vysila, ale bohuzel zadne zname sportovce. V te dobe byl Olympijsky stadion jeste zavreny (atletika se delala az od patku) a na jine stadiony te bez listku nepustili. Ale urcite to stalo za to!

Deti jsem navlikla do "spesl" oblecku a vsichni mi je moc chvalili. Ja si to jejich oblikani docela uzivam, nikdy be me nenapadlo, jak me to bude bavit. No mam doma dve panenky a zatim se nemuzou branit.
Kazdopadne zazitek mame, skoda jen ze to Patrick skoro cele prospal (probudil se jen na krmeni a prebaleni). Princezna se po nakrmeni rozhodla zustat vzhuru a nalezite si to uzila. 


Desi mel cely tyden dovolenou a predpoved pocasi slibovala na patek slunecno, takze jsme se rozhodli vzit deti k mori. Zajeli jsme do Clacton-on-sea, coz je asi 70mil a hodinu a pul od nas. Cesta dobra, deti spaly (uz vime co na ne plati - cesta autem!) a dorazili jsme asi kolem poledne. Svitilo slunicko, ale silene foukalo. Prosli jsme se kolem more, ve kterem se par silencu koupalo, ale pak se zacalo zatahovat a poprchavat. Schovali jsme se tedy do hospody, dali obed, nakrmili deti a vyrazili domu. Patrick to opet cele prospal, ale Matildu to moc zajimalo. 

Zbytek vikendu jsme prosedeli u telky a fandili. Vysvetlovala jsem detem, ze maminka je z Ceska a tatinek ze Skotska, proto fandime jak CR tak GB. A ze nejsou anglicani, protoze "ani pes narozeny ve staji neni kun". 

A ode dneska jsem na deti zase sama. Ale snad to bude lepsi, Patrick uz mi nekolikrat spal skoro celou noc, ovsem Matilda se stale budi ve 4 a on pak v 6, takze je to na jednu stranu pro me horsi. Ale bude lip. Jsou to zlaticka a uz zacinaji sedet a chteji se pretocit, takze na ne musim porad davat pozor... Ale strasne radi se smeji a povidaji, takze si to moc uzivam. Zitra nebo ve stredu se stavim do prace na navstevu, tak drzte palce, at to zvladnu.

Dvojcata na svatbe (psano 30.7)

Moji milackove maji 15 tydnu a uz byli na svatbe az v dalekem Glasgow. 
Jak jsem posledne psala, tak se vdavala Desiho nejmladsi sestra Aileen a tak jsme jeli. Autem. Letet by bylo komplikovane a totez plati pro vlak. Brali jsme spoustu veci a hlavne jsme potrebovali auto. Jenom kocarek zabere pulku kufru, druhou zaplnily veci pro deti - obleceni, pliny, hracky. Protoze jsme spali u tchyne a uz mame 4 netere a jednoho synovce, tak tam pro nas nastesti meli vetsinu veci - postylku, vanicku, kresilka, kosik, sterilizator...

Vyrazeli jsme ve ctvrtek brzo rano. Deti nas vzbudily ve 3.30 a 4.30 jsme byli na ceste. Je to 420mil neboli 675km a tak nam cesta podle navigace mela trvat asi 7.30hod. Vedeli jsme, ze se deti vzbudi na krmeni asi za 4-5 hod, ale nikdy jsme s nema tak daleko nejeli a tak jsme nevedeli, jak to budou zvladat. Byly fantasticke, vetsinu cesty prospaly, vzbudily se na pul cesty u Scotch Corner a tak jsme zastavili, nakrmili, prebalili a frceli dal. Domu k mamce jsme dorazili ve 12.20, takze za skvelych 8 hodin. Akorat jsme byli totalne vycerpani - ja spala 3 hodiny a Desi 4. Chteli jsme si jit lehnout, ale kdyz jsme vybalili, pojedli a nakrmili "divou zver", tak uz prijela svagrova Joanne s holkama a pak nevesta Aileen, Brian s Laurou a deckama. Vsichni je chteli videt. Spat jsme sli az po pulnoci a to uz jsme oba dost padali na hubu vycerpanim. 

V patek to bylo totez v blede modrem. Prijeli teta Ann a strejda John, pak teta Betty (z Ameriky) se sestrenici Patricii, teta Helen a strejda Bill, stavil se Henry, prijel bracha Maurice, porad zvonil telefon a doladovaly se posledni detaily na sobotu. Silene. My si vubec neodpocinuli a sli spat zase dlouho po pulnoci. Sledovali jsme totiz zahajeni olympiady a moc nas s Desim mrzelo, ze nejsme doma v Londyne a nesledujem ten ohnostroj z okna. Nevesta Aileen spala posledni noc doma u mamky, tak ji to aspon privedlo na jine myslenky...

V sobotu rano jsme se vsechny holky sebraly a jely ke kadernikovi a doma nechali Desiho s Mauricem, aby se postarali o deti. Zvladli to skvele, jak jsem prijela, tak jsem je nakrmila, prebalila a prevlekla do svatebniho. Patrickovi jsme poridili mini-kilt ve stejnych barvach jako Desi a Matilda mela bile saticky. Chtela jsem stejne jako mely druzicky, ale tak male se nedelaji. Rychle jsem se oblikla a uz jsme svihali do kostela. Desi vedl Aileen k oltari (tata jim zemrel a Desi je nejstarsi) a tak jel jako posledni s ni. V kostele se mi Patrick rozplakal, proto jsem ho musela celou dobu drzet. Nastesti Matilda byla hodna a cele to prospala. Pak jsme jeli na recepci, kde je vsichni obdivovali a sli z ruky do ruky. Ale behem obeda a proslovu byli hodni a spinkali. Vsichni chteli videt ty nase kuratka a tak jsem si mohla dat drink (nebo dva). Chvilema se stala fronta na to, kdo si je pochova a ja se smala, ze na ne budu prodavat listky. Domu jsme jeli az pred pulnoci. 

V nedeli jsme se stavili do mesta navstivit kamarady Stuarta a Ali a uz jsme zase museli domu, protoze se zase stavila teta Betty, Helen, sestrenice Lisa a strejda Bill. Kdyz odjeli, tak jsme se sbalili a prichystali na cestu. Vyrazeli jsme v pondeli rano "az" v 6.30. Zase jsme to svihali a doma jsme byli uz ve 2 odpoledne. Jak jsme dorazili pred barak, tak domu zrovna vchazeli Vitek s Hanzim. Perfektne jsme to nacasovali. Pomohli nam vybalit, Vitek dokonce nakrmil Patricka a pak jsme vyrazili ven. Sli jsme po obchodech, mrkli z dalky na olympijskou vesnici a sportoviste a chteli zajit na pivo. Objednali jsme si, ovsem obe deti se rozhodly, ze jsou hladove. Mela jsem s sebou flasky, ale nestacilo jim a tak jsme museli domu. Ale aspon se oba Vitek i Hanzi vyfotili s olympijskou pochodni, ktera je za barem. (Otec od majitelky hospody bezel s pochodni minuly vikend a za odmenu si ji mohl nechat. My se na to jak bezel sli divat, bezeli tu za rohem od nas. Bezelo se po cele Britanii, za 70 dnu dali asi 8000km a 8000 lidi - celebrity, hrdinove, vojaci, obycejni lide. Byl to zazitek tu pochoden videt!)

No a dneska (pisu to v utery) uz oba odjeli. Prileteli ve ctvrtek, protoze jsem mela pro Vitouska 2 listky na olympiadu na nedeli na plavani. Sel tam s Misou a moc se jim to libilo, ze pry skvela atmosfera...My tam mame listky na zitra, neuvidime zadnou disciplinu, jen se projdem po arealu. Tak uz se tesime. Deti za 3 mesice zivota vidi pochoden, zajdou na olympiadu, na svatbu v Glasgow, ty se maji...

Dneska jsem je zavezla zvazit, abych vedela, jak porostli. Patrick ma 4.68kg a Matilda 3.84kg. Takze zase ztloustli, otesanci jedni moji mali. 

Dvojcata maji 3 mesice‏ (psano 17.7)

Moji milackove maji dneska 3 mesice! A jak za tu dobu porostli. Vcera jsem je sla zvazit a Patrick uz ma 4.25kg a Matilda 3.29kg. Pribiraji asi 300g tydne, coz je uplne uzasne. Jasne, na 3 mesice jsou mali, ale jejich korigovany vek je cca 5 tydnu a to tak odpovida. Uz mam hromadu obleceni, ktere jsou jim male a musim ho dat do charity nebo na pudu.

Moje mama uz odjela a tak jsem na deti zase sama. Je to docela zahul, mamka je silene rozmazlila, hlavne Matildu.  Ta by se nechala jenom nosit, usinala v naruci nebo u me v posteli a to se neda. Bude tvrdy vycvik, ja mam jen 2 ruce a oni se uz docela pronesou. Jeste ze ten muj cvalik Patrick je takovy "mouchy snezte si me". Kam ho polozim, tam ho za chvili najdu spiciho. Ovsem ted si hraje a Matilda vedle nej spi a vubec ji nevadi, ze ji braska mlati po hlave.
 
A co jsme delali, jak tu byla mamka? Mela narozeniny a tak ji Misa s Grantem vzali jednu sobotu do mesta na muzikal Chicago a na veceri. Se mnou chtela jit do muzea voskovych figurin Madamme Tussaud's, ale byla silena fronta a tak jsme se jen prosly po meste. Pres Green Park na Buckingham Palace, pres St James park na Westminster a Big Ben. Pak uz jsme svihaly domu, Desi mel tak trochu kocovinu a staral se o deti sam, takze jsme ho nechtely moc trapit... Skoro kazdy den jsme nekam sly s kocarem (podle pocasi) - bud do obchodu a jednou na 8km dlouhou prochazku po Marshes (mokradech) tady kousek od nas. To nam zrovna svitilo slunicko. Jeden cely den! Pocasi porad stalo za prd, stale je hnusne, zatazeno nebo prsi a teplota se pohybuje kolem 18-20st. Uz to vsem leze na nervy. Potrebuju dovolenou!
 
Jinak jsme byli s detma na kontrole v nemocnici. Patrick je prijemne prekvapil a tak uz ho nechteji ani videt a s Matildou se mame zase stavit za 4 mesice v listopadu. Ale nic to neni, jen se chteji ujistit, ze je vse v poradku. Skocili jsme se taky podivat za sestrickama na SCBU a ty ty nase otesanky nepoznavaly. Uplne nadsene hykaly nad jejich velikosti. Ovsem mamka videla poprve jak to tam vypada a jak malicke deti lezi v tech inkubatorech a docela to nedala...
 
Meli jsme tu na navsteve Ludka a Betty, ktere timto zdravime! Stale cekame na fotky. 
 
Pristi tyden ve ctvrtek vyrazime autem smer Glasgow na svatbu Desiho nejmladsi sestry Aileen. Uz se nemuzem dockat, hlavne az je uvidi cela rodina a bude je chvilema hlidat a ja si treba odpocinu. No a mezitim tu do Londyna dorazi Vitecek a Hanzi, prijedou na Olympiadu. My se budem vracet tak, abychom se s nima aspon na chvili videli.