Dvojcata na Olympiade‏ a u more (psano 6.8)

Desi sehnal listky na prochazku po Olympijskem parku a tak jsme tam vzali i deti. Listek pro dospeleho stal £10 a pro deti £5. Jo, i pro tak male deti. Byla tu afera, ze kdyz lidi kupovali listky pred rokem a vic, tak nevedeli, ze budou mit dite, ale dlouho byli poradatele neustupni a tak jsme pro dvojcata radeji ty listky zaplatili. Myslim, ze deti pod rok maji vstup zdarma, ale co...

Takze jak to probihalo. Listky jsme meli na stredu 1.8 na odpoledne. Mrkli jsme jak Bradley Wiggins vyhral zlato ve 4 odpoledne a sli. Jak jsem se asi zminila, je to tu od nas kousek, takze jsme sli pesky. Ale ne pres hlavni vchod na Stratford, ale sli jsme pres Eton Manor asi 30min od nas. Uz po ceste nas dobrovolnici smerovali na brany, takze nebyl problem to najit. Skoro nikdo tam nebyl a tak jsme byli hned u bezpecnostni prohlidky. Hned jsem hlasila, ze mam tekutiny (mliko pro deti). Pozadali nas, abychom rozlozili kocarek a kazdy prosel s jednim ditetem. Pochopitelne videli v tasce flasky s mlikem, ale mela jsem tam taky nuzky. Dalsi mliko jsem mela v krabicce z kartonu (tetra-pak) a ten zubama neotevres. Klidne jsem jim to vysvetlila, nuzky i karton a flasky s mlikem ukazala a oni byli hodni a nechali nas projit. 

Co vam mam povidat. Areal je to obrovsky, moc hezky udelany a atmosfera byla skvela. Dokonce tam maji golfove voziky pro ty, co jsou mene mobilni, takze vas zavezou kam potrebujete a taky invalidni voziky na pujceni. My to vzali od Velodromu k Olympijskemu stadionu a zase zpet. Je tam spousta cest a cesticek, kolem reky, po hlavnich promenadach. Vsude spousta lidi v narodnich barvach, s vlajkami vsech moznych zemi. My si vystali frontu, abychom se mohli vyfotit s olympijskymi kruhy a hodni dobrovolnici nas vyfotili celou rodinu. Je tam spousta stanku se suvenyry, jidlem a pitim a nezdalo se to az tak prehnane drahe. Asi kolem 7 jsme nakrmili deti na lavicce pred Olympijskym stadionem a pak je sli prebalit. 

A svete div se, nekde se stala chyba. Dosli jsme k zachodum s piktogramem "prebalovani deti", ale tam zadny prebalovaci pult nebyl. Ptala jsem se pani, ale ani ona ho nevidela. Sli jsme k dalsim zachodum, a tam totez. Obrazek, velka kabinka, ze se tam vesel nas dvojkocar, ale zadny prebalovaci pult. Deti uz plakaly a tak jsme je prebalili na podlozce polozene na zavrenem odpadkovem kosi. Divne. Sli jsme to rict poradatelum a ti potvrdili, ze uz si nekdo stezoval. Hmmm...

Ale jinak to nemelo chybu. Uprostred reky Lea staly obri obrazovky, na kterych jsme sledovali dramaticky zavod v plavani, kdy Skot Michael Jamieson vyhral stribro. Desi mel s sebou skotskou vlajku a tak jsem ho hned vyfotila. Videli jsme taky studio BBC, odkud se vysila, ale bohuzel zadne zname sportovce. V te dobe byl Olympijsky stadion jeste zavreny (atletika se delala az od patku) a na jine stadiony te bez listku nepustili. Ale urcite to stalo za to!

Deti jsem navlikla do "spesl" oblecku a vsichni mi je moc chvalili. Ja si to jejich oblikani docela uzivam, nikdy be me nenapadlo, jak me to bude bavit. No mam doma dve panenky a zatim se nemuzou branit.
Kazdopadne zazitek mame, skoda jen ze to Patrick skoro cele prospal (probudil se jen na krmeni a prebaleni). Princezna se po nakrmeni rozhodla zustat vzhuru a nalezite si to uzila. 


Desi mel cely tyden dovolenou a predpoved pocasi slibovala na patek slunecno, takze jsme se rozhodli vzit deti k mori. Zajeli jsme do Clacton-on-sea, coz je asi 70mil a hodinu a pul od nas. Cesta dobra, deti spaly (uz vime co na ne plati - cesta autem!) a dorazili jsme asi kolem poledne. Svitilo slunicko, ale silene foukalo. Prosli jsme se kolem more, ve kterem se par silencu koupalo, ale pak se zacalo zatahovat a poprchavat. Schovali jsme se tedy do hospody, dali obed, nakrmili deti a vyrazili domu. Patrick to opet cele prospal, ale Matildu to moc zajimalo. 

Zbytek vikendu jsme prosedeli u telky a fandili. Vysvetlovala jsem detem, ze maminka je z Ceska a tatinek ze Skotska, proto fandime jak CR tak GB. A ze nejsou anglicani, protoze "ani pes narozeny ve staji neni kun". 

A ode dneska jsem na deti zase sama. Ale snad to bude lepsi, Patrick uz mi nekolikrat spal skoro celou noc, ovsem Matilda se stale budi ve 4 a on pak v 6, takze je to na jednu stranu pro me horsi. Ale bude lip. Jsou to zlaticka a uz zacinaji sedet a chteji se pretocit, takze na ne musim porad davat pozor... Ale strasne radi se smeji a povidaji, takze si to moc uzivam. Zitra nebo ve stredu se stavim do prace na navstevu, tak drzte palce, at to zvladnu.