Moje male (velke) deticky uz maji 2 mesice a doma je mame krasnych 18 dnu.
A jak to zvladame? No zvladame to, musime. Jeste ze mam Desicka doma, jinak bych to nedala.
Mladatka spi kdy se jim chce, maji permanentne hlad a nenechaji nas vydechnout ani na minutu. Prebalim jedno, dam flasku a uz rve druhe, ze ma plnou plinu a hlavne hlad. Uz nepovazujeme za zabavne ani legracni byt pocurani / pokakani tema malyma rvounama ve 4 rano, kdyz uz menis plinu po stopadesteosme. Spime malo a zaciname mit ponorku. Nas zivot se toci kolem toho, kdo chce nakrmit (deti, nebo dokonce ta drzost, my rodice), kdo potrebuje prebalit a kdy bude kdo spat. Nesnasime navstevy - musime byt vzhuru a mit konverzaci a jedine po cem touzime je salek caje a mekka postel - navzdy! Pekne prosim, aspon jednu noc!!!!!
Ale kdyz jsou oba nakrmeni a prebaleni a divaji se na tebe tema svyma nevinnyma ocickama a treba se i usmejou, tak jim vsechno odpustis a jedes dal.
Jsou to zlaticka, ale je to narocne. Nejak se rozhodli, ze v noci se nespi a tak je s nima Desi vzhuru az do 5 do rana, kdy vzbudi me a zacinam sichtu zase ja. Ja je nakrmim, prebalim a nekdy mi usnou a ja drimam s nema. Ovsem ted jsme museli casto dopoledne vstavat, chodili nas kontrolovat z nemocnice a zdravotniho strediska, museli jsme k doktorovi (1x na vstupni prohlidku, 1x na ockovani) a my se proste par noci poradne nevyspali. Do toho ma Matilda zacpu a z Patricka se stal otesanek. Sezral by maminku s tatinkem, pecen chleba a vozku i s povozem... :)
A z Matildy je fotbalovy fanousek. Desi sleduje vsechny zapasy a Matildu mame v houpatku vedle televize a to je jedina doba, kdy spi. Jak fotbal skonci (polocas nebo dokonce konec zapasu), tak se probere a dozaduje pozornosti. Patrick je vic v pohode, bud kouka co kde lita, ji nebo spi. Ale jak ma hlad, tak to slysi sousedi na konci ulice. :)
Dneska jsme byli na ockovani a pak shaneli nekoho, kdo nam poradi s tou zacpou. Byli jsme na klinice, kde nam rekli at ji zkusime dat vlaznou vodu a nedavat ji ten nutriprem. (na to nemusim byt zdravotnik, ze?). A kdyz jsme tam tak byli, tak jsme je zvazili. Otesanek ma uz 2.9kg a princezna 2.22kg. Vsechny maminky mi je obdivovaly, jake ze to mam krasne male miminka. Celkem mi neverily, kdyz jsem jim rekla, ze uz jsou velici a maji 2 mesice. :o)
Jinak Felix je v pohode, sice se raduje pokazde, jak je nalozime do kocaru a odjizdime, ale vzdy ho zklamem, kdyz je zase a opet privazime zpet. Moc si jich nevsima, obcas se je snazi "ulovit", kdyz hybaji nozickama v cestovni postylce (v obyvaku, je takova sitovana a on vidi pohyb, tak lovi), ale jinak si dava pozor, kde jsou. Davam mu je obcas ocuchat, aby vedel, ze jsou moje. A hodne ho hladime a mazlime se. Jak byl zvykly kdykoli Desi sedel v kresle na nej skocit, tak ted se nejdriv podiva, jestli Desi nedrzi mlade. To pak skoci jen na operadlo a hlida. Takze je to kocour hlidaci.
Meli jsme tu na navsteve na vikend Desiho sestru Joanne, byla z nich uplne nadsena. Ona ma 3 dcery - Emily 8, Ava 4 a Mia 2.5, a tak nam docela pomohla. Ted ve ctvrtek prijede na prodlouzeny vikend Desiho mamka a pak 1. cervence na 2 tydny moje mama. To uz bude Desi v praci, a tak se mi bude jeji pomoc moc hodit. (To ze nesnasime navstevy se vztahovalo jen na ty z nemocnice, rodina a pratele jsou vzdy vitani... )
No comments:
Post a Comment